22.04.2021

Letošní světový Den Země se soustřeďuje na to, jak můžeme ozdravit naši Zemi.

V těchto dnech lidé ve 190 zemích pořádají různé akce a propagují způsoby, jak můžeme napravit škody, kterých jsme se dopustili na naší planetě.

Na vlastní oči jsem viděl negativní dopady způsobené našimi špatně fungujícími potravinovými systémy. Viděl jsem vykácené pralesy na Sumatře, které musely ustoupit palmovým plantážím pro potravinářskou výrobu a pro výrobu krmiv do průmyslových velkochovů, zejména tady v Evropě. Ano, produkty z palmových plantáží se zkrmují zvířatům v průmyslových velkochovech.

Společně s pralesy mizí také domov orangutanů a kriticky ohroženého slona sumaterského. V Jižní Africe, Jižní Americe a Severním moři jsem viděl obrovská množství ryb lovených ze světových oceánů jen proto, aby byly rozemlety do krmiva pro průmyslově chované ryby, kuřata a prasata, přičemž mořští živočichové jako tučňáci a papuchalkové strádají hladem.

Zjistil jsem, že průmyslové zemědělství – intenzivní velkochovy – je hlavní příčinou ničení světa přírody.

Zpráva organizace Chatham House „Dopady potravinových systémů na ztrátu biodiverzity“, která byla vydána ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí a Compassion in World Farming v únoru 2021, došla ke stejnému závěru. Stanovuje tři hlavní kroky, které je třeba provést, aby bylo možné bojovat se ztrátou biologické rozmanitosti a klimatickými změnami:

1. Naše globální stravovací návyky se musí proměnit ve stravování, které bude víc založené na rostlinných potravinách a bude produkovat méně potravinového odpadu.
2. Pro přírodu musíme vyčlenit více území a nepřeměňovat ho na zemědělskou půdu.
3. Musíme hospodařit takovým způsobem, který je ve větším souladu s přírodou a podporuje biologickou rozmanitost.

Všechny tyto změny vyžadují posun v našich současných stravovacích návycích.

Tento rok představuje významnou příležitost nastolit výrazné změny ve fungování našich globálních potravinových systémů – změny, které měly přijít už dávno a které pomohou dosáhnout pokroku ve všech 17 globálních Cílech udržitelného rozvoje (SDG) stanovených Organizací spojených národů. Letos v září se bude konat první ročník Summitu OSN o potravinových systémech, jeho cílem bude zajistit jednotný a společný postup vedoucích světových představitelů v této důležité otázce.

Musíme zajistit, aby si naši světoví představitelé uvědomili, že bez ukončení průmyslových velkochovů a bez snížení spotřeby masa, které bude ovšem kvalitnější, nebude možné dosáhnout Cílů udržitelného rozvoje ani cílů Pařížské dohody o změně klimatu.

Chtěl bych proto naléhavě požádat každého, kdo chce pomoci ozdravit naši planetu, aby se stal hrdinou potravinových systémů a zajistil tak, že jeho hlas nebude oslyšen. Můžete se zúčastnit veřejných fór nebo některého z celosvětových, národních a nezávislých dialogů.

Jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat, samozřejmě je, že změníme způsob svého stravování. Budeme-li konzumovat více rostlinné stravy, méně živočišných potravin a budeme-li si vybírat kvalitní produkty – z volných chovů s výběhem, z pastevních nebo ekologických chovů – můžeme pomoci naší zpustošené planetě, aby se začala uzdravovat.

Maso, mléko a vejce ze šetrnějších chovů znamená také menší utrpení zvířat. Nakupování takových potravin rovněž podpoří investice do životní pohody zvířat na farmách, které jsou menší a představují nižší rizika pro zvířata, lidi i planetu.

Když nebudeme lhostejní a společně budeme pracovat na celosvětové nápravě našich špatně fungujících potravinových systémů, můžeme dosáhnout podstatné změny v zájmu ochrany a ozdravení naší drahocenné Země pro budoucí generace.

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.