Přihlaste se
Petice
Darujte
Lepší pro lidi, zvířata i planetu
V současné době je jedna třetina obilovin vypěstovaných na světě každý rok využita na krmení 92 miliard hospodářských zvířat chovaných pro produkci masa, vajec a mléčných výrobků. Většina z nich se chová v průmyslových velkochovech.
Se zvyšujícím se tlakem na využívání světových zdrojů potravin a s miliony lidí, kteří se nemohou uživit, vnímáme, že je dále neudržitelné a morálně pochybné pokračovat v chovu tolika hospodářských zvířat v tak intenzivních systémech a krmit je plodinami, které by mohly být využity pro lidské potřeby.
Dalším negativním aspektem je to, že průmyslové velkochovy produkují velké množství odpadu. Ten často znečišťuje místní vodní zdroje a zvyšuje riziko šíření zvířecích chorob.
Jezme „welfarově“...
Živočišné produkty z chovů s vyššími standardy welfare způsobují zvířatům menší utrpení. Jejich nákupem podporujeme fungování chovů, které se ke zvířatům chovají lépe. V ekologických chovech mají zvířata přístup ven a celkově jsou zdravější.
...a méně, zato lépe
Jíst méně masa, mléčných výrobků a vajec snižuje dopad průmyslových velkochovů zvířat na životní prostředí a zlepšuje naše zdraví.
Většina lidí na západě jí více bílkovin, než potřebují. Nasycený tuk v mnoha masných a mléčných výrobcích je v této vysoké míře zdraví škodlivý a může přispívat k obezitě, cukrovce typu 2 a srdečním onemocněním. Světoví odborníci na výzkum rakoviny říkají, že červené maso může být spouštěcím faktorem u některých druhů rakoviny a že by se lidé měli vyvarovat konzumaci zpracovaného masa, jako jsou salámy či klobásy.
Chovy hospodářských zvířat jsou zodpovědné za produkci nejméně 18 % skleníkových plynů. To je další důvod k tomu je výrazně omezit.
Masná a mléčná výroba také využívá obrovské množství obilovin a sóji pěstovaných pro krmení zvířat a stále vzácnější vodu. Jak řekl Dr. Pachauri, předseda Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC): „Prosím, jezte méně masa. Maso je komodita s velmi vysokými emisemi uhlíku.“
V létě 2023 jsme vydali přelomovou zprávu Více peněz, více masa, v níž jsme vypočítali, o kolik musí každá z vysoce a středně příjmových zemí snížit svou spotřebu živočišných potravin (masa, ryb a mořských plodů, mléčných výrobků a vajec), abychom nepřekročili meze planetárního zdraví.
Jíst méně, zato lépe a volit pouze potraviny s vyšším welfare (neklecová vejce, maso z ekologických chovů) je zkrátka skvělým a efektivním způsobem, jak zlepšit život zvířat a ochránit budoucnost našich dětí.
Planetární strava
Planetární strava, v angličtině planetary health diet, je vědecky podložený způsob stravování, jehož cílem je ochránit cenné a omezené zdroje planety, jako je půda, voda a biologická rozmanitost, a zároveň podpořit lidské zdraví.
Podle vědců a vědkyň, kteří s touto myšlenkou přišli, by tato strava dokázala zásadně zmírnit změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti. Také podporuje udržitelné zemědělství, snižuje emise skleníkových plynů a minimalizuje nároky na půdu a vodu.
Díky ní bychom mohli zůstat ve zdravých planetárních mezích, tedy nepřekročit přirozenou regenerační schopnost Země.
Důraz se klade na vyšší konzumaci rostlinných potravin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné obilniny, luštěniny a ořechy, a doporučuje se omezit konzumaci masa a mléčných výrobků. Přesto v tomto jídelníčku živočišné výrobky najdeme. Ale v mnohem menším množství, než si je lidé ve vyspělých zemích běžně dopřávají.
Kouzlo planetární stravy spočívá v tom, že zdraví lidí, zvířat i planety vnímá jako vzájemně a neoddělitelně propojená a jako taková je chrání všechny.
Vegetariánství a veganství
Odstranění masa nebo všech živočišných produktů z jídelníčku je nejpřímější cestou, jak omezit utrpení zvířat a dopad, který má živočišná výroba na životní prostředí.
Rozhodnete-li se být vegetariáni, nezapomeňte hledat mléčné a vaječné výrobky od zvířat, která nepochází z velkochovů.
Pokud jste se vydali vegetariánskou či veganskou cestou nebo hledáte inspiraci pro svůj jídelníček, který vám usnadní snížit spotřebu masa, můžete si užívat desítky chutných receptů, kterými se internet doslova hemží. Doporučit můžeme také Zeleninovou kuchařku šéfkuchaře Petra Klímy, který podporuje naši kampaň Konec doby klecové.
Flexitariánství a reduktariánství
Stát se stoprocentním veganem nebo vegetariánkou není pro některé lidi ani možné, ani lákavé. Sociální a kulturní tlaky nás nutí následovat, co je „normální“, a proto může být těžké zničehonic změnit stravování.
Reduktariánem je vlastně každý, kdo se vědomě snaží snižovat spotřebu živočišných výrobků a nahrazovat je rostlinnými variantami. Ať už kvůli svému zdraví, zvířatům nebo přírodě.
Flexitariánská strava obsahuje zejména rostlinné potraviny, není ale tak striktní jako veganská strava. Člověk na flexitariánské stravě si občas dopřeje vejce, mléčné výrobky nebo maso. Těžištěm jeho stravy však zůstávají rostliny.
Z pragmatického hlediska má pozitivní dopad jakékoli snížení spotřeby masa, mléka a vajec.
Raději zvolna, než po hlavě
Jestli se necítíte na radikální změny, začněte zvolna.
- Jeden den v týdnu záměrně vynechte maso.
- Kupte si místo kravského mléka třeba to mandlové.
- Sem tam si v restauraci, pokud je vhodná nabídka, dejte bezmasé jídlo.
Mnoho lidí takto začínalo s postupným oťukáváním toho nového, neznámého, rostlinného světa.
Nejdůležitější je, že každý z nás může přispět podle svých možností k utváření lepší budoucnosti pro zvířata, lidi a celou planetu.
