Jen málokterý terénní biolog se obtěžuje zjišťováním cen sójových bobů nebo palmového oleje. Je to chyba, protože tržní hodnota těchto komodit, spolu s cenou hovězího masa, kukuřice, cukru a kávy, může v příštích desetiletích ovlivnit budoucnost vzácných živočišných druhů více než jakýkoliv jiný faktor způsobující úbytek stanovišť.

Pár slov od našeho globálního ředitele

Krutosti ke zvířatům páchané ve velkochovech jsou neoddělitelně spjaty s krkolomným úbytkem nejen ptáků, včel a motýlů v zemědělské krajině, ale i živočichů, kteří se zemědělstvím nijak nesouvisejí, jako třeba tučňáci, lední medvědi, sloni, jaguáři, orangutani a nosorožci.

Velkochovy roztáčejí koloběh krutosti a devastace. Hospodářská zvířata jsou z otevřené krajiny nacpána do přeplněných hal. Krmivo pro ně se pěstuje na rozsáhlých lánech, většinou prolévaných umělými hnojivy a chemickými pesticidy. Tyto intenzivní monokultury způsobují mizení mnoha stromů, keřů, remízků, planých květin, semen, ptáků, včel, netopýrů a dalších volně žijících tvorů. V podstatě zlikvidují veškerý život kromě dané plodiny.

Za 50 let, od začátku rozmachu průmyslových velkochovů, klesl celkový počet volně žijících savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb o více než dvě třetiny.

Včely představují jen jeden z příkladů úbytku volně žijících živočichů v důsledku průmyslových velkochovů: od roku 1990 zmizela přibližně čtvrtina druhů včel, které jsou nezbytné pro opylování třetiny všech našich zdrojů potravin a přibližně tří čtvrtin všech plodin na celém světě. Na celém světě hrozí v příštích desetiletích vyhynutí přibližně 40 % druhů hmyzu. Tento kolaps biologické rozmanitosti ohrožuje budoucnost našich potravin.

Jak uvádí nedávná zpráva OSN, biologická rozmanitost, která je „nepostradatelná pro zajištění potravin, udržitelný rozvoj a poskytování mnoha životně důležitých ekosystémových služeb“, se snižuje, což může znamenat „závažné produkční ztráty nebo ztrátu zdrojů obživy“. Ekonomická hodnota opylovacích služeb včel a dalšího hmyzu se odhaduje na 235 až 577 miliard dolarů.

Na konferenci Extinction and Livestock v roce 2017 CIWF představil dopady průmyslových velkochovů na biodiverzitu. Na této konferenci jsme společně se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) a globálními odbornicemi a odborníky vyzvali k uzavření globální dohody OSN o potravinách a zemědělství.

Množství důkazů je nepopiratelné, v neposlední řadě je zachyceno v knize Mrtvá zóna: tam, kde žily divočiny (Bloomsbury, 2017, český překlad Práh, 2019).

V únoru 2021 vydal think-tank Chatham House zprávu Food System Impacts on Biodiversity Loss (Dopady potravinového systému na úbytek biodiverzity) publikovanou ve spolupráci s CIWF a  programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Tato zpráva uvedla, že intenzifikace zemědělství, zejména intenzivní živočišná výroba, je hlavní příčinou ztráty biodiverzity a vymírání druhů.

Představení problému a jeho rozsah

• Hospodářská zvířata tvoří 60 % všech savců na Zemi. Lidé tvoří 36 % a jen 4 % připadají na volně žijící zvířata. 70 % všech ptáků je hospodářská drůbež, 30 % připadá na volně žijící ptactvo (2). Tato čísla se v průběhu dějin dramaticky přetvářela.
• Ačkoli lidstvo zastupuje jen 0,01 % všech živých tvorů, způsobilo zánik 83 % všech žijících savců a poloviny rostlin. Počty hospodářských zvířat chovaných lidmi se rapidně zvýšily (3).
• 1 million volně žijících druhů je na pokraji vyhynutí, a to v důsledku lidské činnosti (4).
• Podle studií se vymírání druhů a populací zrychluje a již probíhá šesté masové vymírání druhů (5).
• Druhy volně žijících zvířat mizí tisíckrát rychleji, než je „normální“ rychlost (6).
• Průměrná velikost populací savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků klesla o 68 % za posledních 50 let v důsledku devastace deštných pralesů, savan a pastvin (7).
• Populace volně žijících zvířat také ovlivňuje klimatická změna. Pokud globální teplota vzroste o 2 stupně Celsia, pravděpodobně zmizí 25 % všech rostlin a živočichů na planetě (8).
• Volně žijící zvířata jsou nedílnou součástí zdravých ekosystémů, na nichž závisí přežití lidstva.

Jaký dopad mají průmyslové velkochovy na volně žijící zvířata?

• Přirozená stanoviště jako lesy, remízky, pásy keřů, ale i savany podléhají destrukci a namísto nich se pěstuje sója a palmový olej jako krmivo pro zvířata ve velkochovech anebo se zakládají pastviny pro hospodářská zvířata. Mnoho živočišných druhů je kvůli tomu na okraji vyhynutí (9).
• Tento proces úbytku druhů a ztráty stanovišť se od konce druhé světové války urychlil s nástupem velkoplošného průmyslového zemědělství takřka po celém světě.
• Úbytek biologické rozmanitosti v amazonských pralesích a řekách představuje významnou hrozbu pro celou řadu druhů, z nichž některé jsou běžně se vyskytující, jiné ohrožené a mnohé jsou dosud neznámé (10).
• 70 % území vykácených lesů v Jižní Americe je nyní využíváno k pastvě (11).
• V Brazílii žije polovina světové populace jaguárů, ale jejich počty se snižují kvůli ničení jejich přirozených stanovišť, aby se uvolnilo místo pro sójové plantáže. 13 milionů hektarů jihoamerické půdy bylo zabráno pro pěstování sóji, především ke krmení průmyslově chovaných zvířat (12).
• Polovina deštných pralesů na Sumatře byla nahrazena palmovými plantážemi, které slouží k produkci potravin pro lidi a krmiva pro zvířata. Ničení životního prostředí vedlo v posledních 10 letech ke snížení populace slonů sumaterských o 70 % procent (13). 
• Nadměrný rybolov, kterým se získávají obrovská množství ryb jako krmivo pro zvířata, brání obnově přirozené biodiverzity ve volně žijících populacích ryb a odebírá zdroje potravy původním druhům ryb.
• Od 60. let 20. století se počet mrtvých zón v každém desetiletí téměř zdvojnásobil. Na světě je nyní více než 400 pobřežních mrtvých zón, které poškozují životní prostředí a devastují divokou přírodu (14).

Návaznost na cíle udržitelného rozvoje (SDG)

• SDG 14: Život ve vodě. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje (15).
• SDG 15: Život na souši: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity (16).