Využití půdy

Půda, která se již využívá, by postačila k uživení lidstva i v měnícím se klimatu. Poskytla by také dostatek biomasy jako obnovitelný zdroj energie. Jsou však zapotřebí včasné a dalekosáhlé zásahy napříč několika oblastmi.

Představení problému a jeho rozsah

• Pro účely zemědělství se nyní používá polovina obyvatelné souše. [2]
• Celosvětově je zemědělství hlavním faktorem způsobujícím odlesňování a změnu ve využívání půdy. [3] S rostoucí populací a v souvislosti s tím i poptávkou po potravinách se stále více savan a lesů přeměňuje na zemědělskou půdu. 
• Mezi roky 1990 a 2020 jsme kvůli přeměně půdy přišli o 420 milionů hektarů lesa [4]. Rychlost odlesňování sice klesá, ale přesto se dle odhadů každý rok od roku 2015 vykácelo v průměru 10 milionů hektarů lesa. [5]
• Odlesňování a změny ve využívání půdy ničí původní přirozená stanoviště a biologickou rozmanitost a způsobují uvolňování zásob uhlíku do atmosféry.
• Od roku 1950 bylo vykáceno přes polovinu původních lesů a luk z oblasti Cerrado.
• Odhaduje se, že v letech 2000–2015 bylo 20 % suchozemského povrchu poškozeno v důsledku lidských činností, jako je obdělávání půdy a urbanizace, a s tím souvisejícím rozšiřováním pouští [6]. Vzhledem k očekávanému nárůstu světové populace na 9,7 miliardy lidí do roku 2050 se současný tlak na půdu ještě zvýší. 
• Odhadované počty lidí, které by současná míra produkce potravin dokázala uživit, kolísají mezi 11,5 miliardami až téměř 16 miliardami. [7]
• Každý rok se vyplýtvá nebo ztratí přibližně jedna třetina vyprodukovaných potravin. [8]

Jak průmyslové velkochovy ovlivňují využívání půdy?

Využívání nejúrodnější ornice k pěstování krmiva pro zvířata…celkově snižuje světový potenciál výroby potravin.

• Intenzivní živočišná výroba spoléhá na krmení zvířat obilovinami (zejm. kukuřicí, pšenicí) a sójou, které by jinak mohli jíst lidé. Zvířata tyto potraviny neefektivně proměňují na maso a mléko. [10,11,12]
• Používat i nadále cereálie jako krmivo pro zvířata by mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost, protože by zbylo méně obilovin k lidské spotřebě. [13]
• Kdyby se cereálie místo na krmení zvířat použily k výživě lidí, dokázalo by se z nich uživit dalších 3,5 miliardy lidí. [14]
• V celosvětovém měřítku se jako krmivo pro zvířata použije 40 % kalorií ze sklizených plodin [15]. A 97 % světové úrody sóji putuje hospodářským zvířatům. [16]
• Z odlesněných oblastí tropických pralesů mezi lety 2000 a 2010 bylo přibližně 40 % způsobeno velkoplošným komerčním zemědělstvím, zejména k chovu dobytka a pěstování sóji a palmy olejné. [17]
• Chov zvířat zabírá celkem 77 % celosvětové zemědělské půdy (do toho jsou započítány pastviny i orná půda, na níž se pěstuje krmivo pro zvířata). Ale z každých 100 kalorií zkrmených zvířatům ve formě obilovin a sóji vstoupí do lidského potravního systému jen 17–30 kalorií ve formě masa. [18,19]
• Intenzivní chov skotu je hlavní příčinou odlesňování. Druhou největší příčinou je pěstování sóji.
• Intenzifikace rostlinné výroby kvůli výživě zvířat ničí půdu a krajinu a způsobuje znečištění a nedostatky vody. [20]
• Degradovaná půda je náchylná k erozi, která vede ke ztrátě živin z půdy a eutrofizaci vod. Chemické pesticidy a herbicidy používané v intenzivním zemědělství oslabují biologickou rozmanitost v půdě, a tím ji dlouhodobě poškozují. Špatný stav půdy vede v konečném důsledku k poklesu úrodnosti. [21]
• Kvůli erozi a znečištění jsme za posledních 40 let přišli o třetinu orné půdy. Podle výpočtů organizace OSN pro výživu a zemědělství je ornice natolik poškozená, že nám zbývá přibližně 60 posledních let sklizní [22]. Rychlost, s jakou půda eroduje, je totiž mnohem vyšší než schopnost její obnovy.
• Farmy, které propojují rostlinnou a živočišnou výrobu, nechávají zvířata pást venku a krmí je rostlinnými zbytky. Materiály, které lidé nedokáží strávit, se tak mění na potraviny. A to představuje udržitelnější a smysluplnější využití půdy. 

Návaznost na cíle udržitelného rozvoje (SDG)

• SDG 15. Život na souši: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity. [23]