Pokud se současný způsob spotřeby nezmění, do roku 2025 se budou dvě třetiny světové populace každodenně potýkat s nedostatkem vody.
Evo Morales, bývalý bolivijský prezident [1]
Představení problému a jeho rozsah
- Voda tvoří přibližně 70 % zemského povrchu. V tomto objemu zastupuje dostupná sladká voda pouhé 1 % [2].
- Už celá třetina největších zásob podzemních vod je pod zvýšeným tlakem [3]. Voda se z nich odčerpává rychleji, než se stíhá obnovovat.
- Spotřeba vody roste dvakrát rychleji, než narůstá populace. Za poslední 100 let [4] spotřebu vody zvýšil kromě nárůstu populace také socioekonomický rozvoj a změny ve spotřebních vzorech [5].
- Na koloběh vody může mít velký dopad i klimatická změna. Ta může ohrozit zemědělskou produkci spoléhající se na dešťovou vodu, což se v současnosti týká 80 % celosvětové orné půdy a 60 % celosvětově vyprodukovaných potravin [6].
- Znečištění vody celosvětově narůstá a ekosystémy ztrácejí svou schopnost sebezáchovy a naplňování lidských potřeb [7].
- V zemích potýkajících se se závažným nedostatkem vody žije přes dvě miliardy lidí [8]. Předpokládá se, že toto číslo bude s rostoucí populací a urbanizací narůstat.
- Do roku 2030 by mohlo být 700 milionů lidí po celém světě nuceno přesídlit kvůli intenzivnímu nedostatku vody [9]. Svět by mohl čelit globálnímu deficitu vody ve výši 40 % [10].
- Z problémů, jako je nedostatek vody, nerovnoměrná distribuce a kontaminace, by se mohly v budoucnu stát rozbušky nepokojů.
- Celkové náklady způsobené nejistou dostupností vody, které ponese globální ekonomika, jsou odhadovány na 500 miliard dolarů ročně [11].

Jak průmyslové velkochovy ovlivňují využití vody?
- Zemědělství (včetně závlahy, chovů zvířat a akvakultury) je s přehledem největším spotřebitelem vody. Celkově si každoročně vyžádá 69 % spotřebované vody [12].
- Obecně platí, že průmyslová živočišná výroba spotřebovává a znečišťuje více povrchové a podzemní vody než pastevní nebo smíšené systémy chovu [13]. Průmyslové systémy chovu totiž závisí na obilném krmivu pro zvířata. Výroba 1 kg živočišných proteinů vyžaduje 100krát více vody než výroba 1 kg proteinů z obilovin [14].
- Vodní stopa jakéhokoli živočišného produktu přesahuje vodní stopu rostlinných produktů se stejnou výživovou hodnotou [15].
- V méně intenzivních chovech se zvířata pasou na deštěm zavlažované pastvině, a tyto chovy díky tomu vyžadují mnohem méně vody z podzemních zdrojů [16].
- Podle Světového ekonomického sociálního průzkumu OSN: „Intenzivní živočišná výroba je pravděpodobně největším sektorovým znečišťovatelem vody“ [17]. K vypěstování krmiva jsou zapotřebí obrovská množství dusíkatých hnojiv, ale pěstované rostliny vstřebají pouze 30–60 % z tohoto objemu. Zbytek dusíku proniká do vody a do atmosféry [18].
- V krmivu, které se podává průmyslově chovaným zvířatům, najdeme vysokou hladinu dusíku. Prasata a drůbež ho ve svém krmivu vstřebají méně než polovinu a většinu vyloučí ve výkalech. Výkaly představují hlavní zdroj dusíku a fosforu, který proniká do podzemních a povrchových vod a v konečném důsledku vede ke vzniku „mrtvých zón“ [19].
Návaznost na cíle udržitelného rozvoje (SDG)
- SDG 6. Pitná voda a kanalizace: Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro všechny a udržitelné hospodaření s nimi [20]
- SDG 14. Život ve vodě: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje [21]