Klima

Změna klimatu je největší hrozbou pro udržitelnou budoucnost, avšak řešení klimatické výzvy současně představuje jedinečnou příležitost, jak zajistit prosperitu, bezpečnost a lepší budoucnost pro všechny. 

Pár slov od našeho ředitele

Živočišná výroba významně přispívá ke změně klimatu, a přesto je v politických diskusích často opomíjena. Až 37 % emisí skleníkových plynů na světě pochází z toho, jaké jídlo jíme a jak ho vyrábíme. V zemědělství zabírá produkce živočišných produktů až 78 % všech emisí. V současné době produkuje odvětví živočišné výroby více skleníkových plynů, než jsou přímé emise ze všech forem dopravy. 

Článek publikovaný v časopise Nature v roce 2018 ukázal, že při současných trendech se emise skleníkových plynů z výroby a spotřeby potravin do poloviny století zvýší o 87 %. V konečném důsledku platí, že čím více lidí konzumuje maso z průmyslových velkochovů, které jsou náročné na zdroje, tím více se posiluje skleníkový efekt na planetě. 

V mnoha diskuzích o změně klimatu se jako velký problém uvádí skot kvůli vyprodukovanému metanu, avšak průmyslově chovaná prasata a drůbež se přehlíží. 

Průmyslově chovaná prasata a drůbež sice nevytváří velká množství metanu jako přežvýkavci, ale přesto jejich chovem vzniká nezanedbatelné množství emisí. Z intenzivně obhospodařované půdy, na které se pěstuje krmivo, se uvolňuje oxid uhličitý. A průmyslově chovaná prasata a drůbež navíc dostávají jako krmivo sóju pocházející ze zemědělské půdy v Jižní Americe, kde je odlesňování hlavním zdrojem emisí uhlíku. Podle vědců a vědkyň slouží až dvě třetiny orné půdy na světě k pěstování krmiva pro prasata, drůbež a skot zavřený v průmyslových velkochovech a také k výrobě biopaliv pohánějících vozidla.

Používání hnojiv při pěstování krmiva pro zvířata ve velkochovech vytváří závažné množství emisí oxidu dusného. Oxid dusný představuje nejsilnější skleníkový plyn. Je 300krát agresivnější než oxid uhličitý a navíc poškozuje ozonovou vrstvu.

Podle vědkyň a vědců se za posledních čtyřicet let celosvětové emise oxidu dusného zvýšily o 30 %. Zároveň se jedná o období, kdy se výrazně rozšířily průmyslové velkochovy prasat a slepic.

Počty prasat a drůbeže, které čítají desítky miliard, navíc stále rostou. S tím také rostou nároky na ornou půdu, kde se pěstuje krmivo, a rovněž se zvyšuje objem uhlíkových emisí vypouštěných do atmosféry. 

- Philip J. Lymbery

Představení problému a jeho rozsah

• Teplota na Zemi vždy přirozeně kolísala. Z vědeckých důkazů však vyplývá, že teplota v současnosti stoupá rychleji než kdykoli předtím. Od počátku průmyslové revoluce se Země oteplila přibližně o 1 °C. A tento proces je způsoben především lidskou činností.
• V roce 2019 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zprávu [2], ve které varoval, že k omezení globálního oteplování na 1,5 °C jsou nutné „rychlé, rozsáhlé a bezprecedentní změny ve všech společenských oblastech“. Zpráva dále zdůraznila, že oteplení o 1,5 až 2 ºC může posunout lidskou společnost i přírodní ekosystémy za kritickou hranici, za níž nastanou katastrofické změny. Zpráva IPCC poprvé poukázala na jasnou souvislost mezi životním stylem a oteplováním a představila čtyři klíčové oblasti, v nichž musí nastat změna: výroba energie, využívání půdy, města a průmysl. Vypracování zvláštní zprávy bylo zadáno v rámci Pařížské dohody v roce 2015, kdy se 197 zemí dohodlo na řešení změny klimatu způsobené člověkem. 
• Pařížská dohoda stanovila cíl udržet globální oteplování pod 2 ºC, přičemž dalším cílem je udržet oteplování pod 1,5 ºC. Stanovuje dlouhodobý směr, kterým se mají země ubírat, a nový systém pravidelných pětiletých cyklů přezkumu. V roce 2023 se uskutečnilo „globální bilancování“, při kterém se hodnotil celkový pokrok při dosahování pařížských klimatických cílů. Vlády se dohodly, že zveřejní své závazky známé jako vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC), které nastiňují navrhovaná opatření ke snížení emisí. Zprávy o pokroku jednotlivých zemí se budou podávat každé dva roky. 
• Podle Zprávy o globálním klimatu z roku 2019 od Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) spadá všech pět nejteplejších let v období 1880–2019 do období od roku 2015. A devět z deseti nejteplejších let nastalo od roku 2005. [3]
• Se zvyšováním průměrné teploty na Zemi bude narůstat i dopad extrémních výkyvů počasí, které povedou k závažnějším suchům, vlnám veder, hurikánům a záplavám. Již nyní ovlivňuje nestálost a extrémnost výkyvů počasí zemědělce a výrobce potravin na celém světě, což má za následek ztrátu úrody. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že vypěstované výnosy by se kvůli změně klimatu mohly do roku 2050 snížit o 10–25 %.  [4]
• Ledovce a ledové příkrovy s globálním oteplováním tají a hladiny moří se zvyšují. Odhaduje se, že do roku 2100 se hladiny světových moří mohou zvýšit o 0,4 až 0,82 metru.
• Zvýšení hladiny moří ohrozí živobytí obyvatel v pobřežních a říčních oblastech. Podle odhadů se v současnosti jedná o 60 % světové populace. [5] Následkem bude rozsáhlá migrace a stupňující se konflikty. [6]
• Klimatická krize je i krizí lidského zdraví: tytéž emise, které způsobují globální oteplování, jsou zodpovědné za více než jednu čtvrtinu úmrtí na infarkt, mozkovou mrtvici, rakovinu plic a chronická respirační onemocnění. [7]
• Rostoucí emise oxidu uhličitého negativně ovlivňují oceány a ohrožují mnoho mořských druhů a ekosystémů. Acidifikace oceánů devastuje korály, plankton a korýše. [8]
• Oteplující se oceány umožňují častější výskyt „vodního květu“, tedy rychlý nárůst a akumulaci řas. Tento jev negativně postihuje rybí populace. [9]
• V ohrožení jsou i populace volně žijících zvířat a rostlin. Odhaduje se, že 20–30 % rostlin a zvířat s nárůstem globálních teplot o 1,5 až 2 stupně Celsia pravděpodobně vymizí. [10]

Jak průmyslové velkochovy ovlivňují klima?

• Z globálního měřítka jsou potravinové systémy zodpovědné za 20–30 % antropogenních emisí skleníkových plynů [11]. Fáze přepravy a distribuce potravin (tzv. „food miles“, vzdálenost, kterou potraviny urazily) vytváří jen zlomek emisí v porovnání s fází výroby. [12]
• Podle studie publikované v časopise Nature (2018) by produkce a konzumace potravin při zachování současného modelu způsobila nárůst emisí skleníkových plynů o 87 % do roku 2050 (v porovnání s rokem 2010). [13]
• Do 10 let by sektor živočišné výroby vyčerpal téměř polovinu (49 %) celkového emisního rozpočtu pro oteplení o maximálně 1,5 stupně Celsia. [14]
• Produkce živočišných proteinů vyžaduje desetkrát více energie než rostlinné proteiny [15]. Další emise vznikají odlesňováním, emisemi metanu a používáním hnojiv.
• Živočišná výroba je hlavní příčinou odlesňování. Odlesněná půda se používá k pastvě a k pěstování plodin jako krmiva pro zvířata [16].
• Není možné řešit klimatickou změnu bez snížení spotřeby masa. [17] Jestliže chceme snížit emise spojené s výživou lidí a splnit cíle Pařížské dohody, je výrazné snížení spotřeby masa a mléčných výrobků naprosto nezbytné [18,19]. 
• „Současná světová spotřeba masa a mléčných výrobků prohlubuje klimatickou změnu. A klimatickou změnu můžeme efektivně řešit, pouze pokud se poptávka po těchto výrobcích sníží“, říká Hilal Elver, zvláštní zpravodajka OSN pro právo na potraviny [20].
• V chovu přežvýkavců převládají enterické emise a emise z pěstování krmiva (včetně trusu zanechávaného na pastvinách). V chovu prasat vzniká většina emisí při pěstování krmiva a uchovávání kejdy k následnému zpracování. V chovu drůbeže se většina emisí tvoří při pěstování krmiv a rovněž spotřebou energie [21].

Návaznost na cíle udržitelného rozvoje (SDG)

• SDG 13. Klimatická opatření: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů [23].