Je na čase změnit způsob výroby a spotřeby, a rovněž snížit emise skleníkových plynů. Proměna potravinových systémů je klíčová pro dosažení všech cílů udržitelného rozvoje.
António Guterres, generální tajemník OSN, 2020
Téměř polovina světové obyvatelné souše se využívá k zemědělství. Globálně je přes 80 % zemědělské půdy vyhrazeno k produkci masa, mléka a krmiv pro zvířata. S rostoucí celosvětovou poptávkou po potravinách živočišného původu zemědělství ukusuje stále více z volné přírody, která ve světě zbývá. Ekosystémy, které jsou oporou života na planetě, čelí stále většímu tlaku a dostávají se až na hranici kolapsu. Intenzifikace rostlinné výroby k nakrmení zvířat navíc prohloubila degradaci půdy a půdního fondu. OSN varuje, že při současném tempu zbývá světové půdě méně než 60 let úrodnosti. Philip Lymbery, globální ředitel Compassion in World Farming, ve své knize Farmagedon: skutečná cena levného masa názorným způsobem zdokumentoval, že středobodem selhávajícího potravinového systému jsou průmyslové velkochovy s obrovskými dopady na zvířata, lidi a planetu.
V únoru 2021 vydal think tank Chatham House ve spolupráci s naší organizací a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) zprávu Food System Impacts on Biodiversity Loss (Vliv potravinového systému na úbytek biologické rozmanitosti). Tato zpráva zdůrazňovala fakt, že globální potravinový systém je hlavním faktorem stojícím za úbytkem biologické rozmanitosti.
Samotné zemědělství bylo identifikováno jako hrozba pro 24 000 z 28 000 (tj. 86 %) druhů ohrožených vyhynutím. Zpráva také varovala, že úbytek biologické rozmanitosti se bude nadále zrychlovat, pokud se celosvětová produkce potravin nepřestane řídit „paradigmatem levnějších potravin“, tedy výrobou většího množství potravin při nižších nákladech zvýšením vstupů.
Levné jídlo a jeho dopady nezasahují pouze do biologické rozmanitosti. Celosvětový potravinový systém je hlavní hnací silou ve změně klimatu. Vytváří přibližně 30 % z celkových emisích produkovaných člověkem. Živočišná výroba je zodpovědná za 14,5 % z celkového objemu emisí a vytváří více skleníkových plynů než celosvětová doprava. S rostoucími dopady lidstva a rozšiřováním a industrializací zemědělství se nenávratně ztrácí biologická rozmanitost, ničí se lesy, půda a voda. V důsledku toho mizí více a více druhů volně žijících živočichů a rostlin a příroda skomírá. Přestává poskytovat zásadní služby, jako je opylování, obnova půdy a sekvestrace uhlíku.
Při zachování stávajícího modelu výroby a spotřeby potravin se bude situace zhoršovat. S rostoucí světovou populací a nárůstem HDP bude narůstat i spotřeba masa a mléčných výrobků. Bude docházet k překračování mnoha planetárních hranic, které zajišťují stabilitu a odolnost planety. A v roce 2050 bude samotný sektor zemědělství vypouštět tolik skleníkových plynů, že by to vyčerpalo celý emisní rozpočet pro oteplení o dva stupně Celsia.