Představení problému a jeho rozsah

• 10 % světové populace žije z méně než 1,90 dolaru na den (asi 40 korun), zatímco nejbohatší 1 % populace vlastní 50 % světového bohatství.
• Celkový počet lidí v chudobě sice klesá, avšak tempo poklesu se zpomaluje a rozdíly v nerovnosti se zvyšují.
• Předpokládá se, že v důsledku Covid-19 se do chudoby propadnou další miliony lidí. 
• „Výživa 10 miliard lidí, kteří budou podle odhadů žít na Zemi v roce 2050, se musí zaměřit nejen na produkci více potravin s menším množstvím vstupních materiálů, ale také vyvážit důraz jak na kvalitu, tak na rozmanitost, a propojit produktivitu s udržitelností a naplňováním potřeb lidí.“ Organizace OSN pro výživu a zemědělství. 
• Přibližně jedna třetina světové populace je závislá na zemědělství, chovu dobytka, lesích nebo rybolovu, aby získala potraviny a příjmy. 
• Míra chudoby je ve venkovských oblastech třikrát vyšší než ve městech.
• Chovatelé dobytka a pastevci tvoří celosvětově více než polovinu chudých venkovských obyvatel.
• Živobytí mnoha drobných zemědělců je v ohrožení kvůli degradaci půdy a nejistým vlastnickým právům, často v důsledku globalizovaného potravinového systému, který upřednostňuje koncentrované, velkoplošné a vysoce mechanizované farmy.
• Migrace dosahuje nebývalých rozměrů a ohrožuje sociální soudržnost a kulturní tradice. 
• „Míra transformace venkova v posledních desetiletích je bezprecedentní: miliony lidí opustily půdu svých předků a přestěhovaly se do městských oblastí, čímž často ochudily svou kulturní identitu, opustily tradiční znalosti a trvale změnily krajinu.“
• Novodobé otroctví se dotýká 40 milionů lidí na celém světě; 24,9 milionu z nich je nuceně nasazeno na práci, z toho 16 milionů je vykořisťováno v soukromém sektoru, při práci v domácnosti, ve stavebnictví nebo v zemědělství.
• Speciálně zemědělské odvětví ohrožují nekalé obchodní praktiky, a to kvůli nerovnému poměru vyjednávací síly mezi malými a velkými hráči. Typickými příklady jsou pozdní platby za potraviny podléhající rychlé zkáze a rušení objednávek na poslední chvíli. Zemědělci by měli dostávat mnohem větší podíl z příjmů plynoucích z potravinového řetězce. 
• Ve Spojeném království žije 25 % domácností zemědělců pod hranicí chudoby.

Jak průmyslové velkochovy ovlivňují živobytí?

• Intenzivní chov zvířat a výroba krmiv pro zvířata zhoršují degradaci půdy, znečištění vody a ovzduší, což způsobuje úbytek přírodních zdrojů, na nichž závisí drobní zemědělci.
• „Drobní venkovští zemědělci, kteří po tisíciletí tvořili základ obživy a produkce potravin, jsou vystaveni obrovskému tlaku v důsledku degradace půdy, nejistých vlastnických práv a globalizovaného potravinového systému, který upřednostňuje koncentrovaný, velkoplošný a vysoce mechanizovaný zemědělský průmysl. Tito zemědělci mají často omezené možnosti alternativních způsobů obživy.“ Úmluva OSN o boji proti rozšiřování pouští. 2017.
• Poptávka po půdě pro pěstování krmiva pro intenzivně chovaná zvířata vede k záborům půdy, což omezuje schopnost drobných zemědělců a původních obyvatel vymanit se z chudoby. 
• Rostoucí poptávka po obilovinách pro krmení hospodářských zvířat pravděpodobně povede ke zvýšení cen potravin pro nejchudší obyvatele; tento trend je umocněn rostoucí celosvětovou poptávkou po mase a mléčných výrobcích. 
• Rozmach „mrtvých zón“ v oceánech a jezerech ohrožuje živobytí. Oceány živí více než 500 milionů lidí (zejména v chudších zemích) a poskytují práci 350 milionům lidí. V současné době existuje více než 400 pobřežních mrtvých zón, které zasahují celkovou plochu přibližně 246 000 čtverečních kilometrů. 
• Ryby a mořské plody jsou důležitým zdrojem bílkovin pro více než 2,5 miliardy lidí, ale průmyslový rybolov zatěžuje více než polovinu rozlohy oceánů. Kvůli nadměrnému rybolovu úlovky neustále klesají. Hrozí, že se zásoby volně žijících ryb vyčerpají: více než polovina všech populací volně žijících ryb je již plně využívána a téměř třetina je nadměrně lovena. 
• Průmyslové zemědělské podniky vyžadují méně práce než agroekologické systémy. To v důsledku vede ke ztrátě pracovních míst pro lidi, kteří nevlastní půdu, a vytlačuje drobné výrobce potravin, čímž podkopává jejich živobytí. „Hrozí oslabení sociálních přínosů zemědělství, jelikož se výroba stává koncentrovanější a intenzivnější. Intenzivní zemědělské systémy jsou spojeny s negativními dopady na zaměstnanost, rozdělování bohatství, vedlejší hospodářskou činnost ve venkovských oblastech [a] poskytování služeb ve venkovských oblastech (např. školy a zdravotnická zařízení).“ Panel expertů na vysoké úrovni pro potravinovou bezpečnost a výživu pod Výborem pro zajišťování potravin ve světě.
• Intenzivní chov zvířat poskytuje levné potraviny, což je však umožněno konceptem levné pracovní síly. 
• Mezinárodní panel expertů pro udržitelné potravinové systémy zdůrazňuje, že „levné kalorie již nesmí nahrazovat sociální politiku. Tu je nutné přebudovat tak, aby řešila výchozí příčiny chudoby a umožňovala každému přístup ke zdravým potravinám“. 
• „V mnoha zemích existuje znepokojivý nesoulad mezi maloobchodní cenou potravin a skutečnými náklady na jejich výrobu. V důsledku toho se může zdát, že potraviny vyrobené za cenu velkých environmentálních nákladů v podobě emisí skleníkových plynů, znečištění vody, znečištění ovzduší a ničení přírodních stanovišť jsou levnější než alternativy vyrobené udržitelnějším způsobem.“ Organizace OSN pro výživu a zemědělství

Návaznost na cíle udržitelného rozvoje (SDG)

• SDG 1: Konec chudoby: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě
• SDG 2: Konec hladu: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství
• SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny
• SDG 10: Méně nerovností: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi