„Jaký to mimořádný úspěch pro civilizaci: vyvinout přesně tu stravu, po které lidé spolehlivě onemocní.“

Pár slov od našeho ředitele

Chov zvířat ve velkochovech vytváří ideální prostředí pro vznik nemocí.

Ačkoli se všeobecně předpokládá, že Covid-19 má původ ve volně žijících zvířatech, vykazuje podobnost s jinými viry, které vzešly z průmyslových velkochovů. Předpokládá se, že prasečí chřipka a vysoce patogenní kmeny ptačí chřipky vznikly ve stísněném prostředí velkochovů, v němž se vytváří dokonalá živná půda pro nové kmeny nemocí.

Co se týče prasečí chřipky (H1N1), jde o respirační onemocnění, které se v letech 2009 a 2010 rozšířilo po celé planetě. Původcem byl vysoce nakažlivý virus obsahující genetický materiál z prasečí, ptačí a lidské chřipky, což je kombinace, která se dosud nikdy nevyskytla. Tento kmen, u něhož bylo zjištěno, že obsahuje genetický materiál vztahující se k prasatům ze Severní Ameriky i Evropy, se rychle šířil mezi státy. 

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byla prasečí chřipka během jediného roku příčinou úmrtí přibližně 151 až 575 tisíc lidí na celém světě. 

Stejně jako před deseti lety u prasečí chřipky nás i dnes velmi znepokojuje možnost, že se ze současné pandemie Covid-19 nepoučíme.

Reakce živočišného průmyslu při výskytu nemoci přenosné i mezi hospodářskými zvířaty bývá neměnná: zavření zvířat do hal. Logika říká, že pokud se zvířata nacházejí v „biologicky zabezpečených“ zařízeních, jistě musí být chráněna. Avšak opak je pravdou.

Tyto haly pro intenzivní chov představují ideální prostředí pro množení nových a nebezpečnějších kmenů nemocí. Chov příliš velkého počtu zvířat na malém prostoru, který bývá tmavý, špinavý a přeplněný, vytváří vhodné podmínky pro šíření virů (jako je právě ptačí chřipka). V tomto prostředí se může virus přenášet hejnem drůbeže a rychle se replikovat. Právě tehdy se může DNA nebo RNA viru proměnit a tím vznikají nové a smrtelnější kmeny virů. Je proto třeba si uvědomit, že chovem hospodářských zvířat v uzavřených prostorách se riziko onemocnění zvyšuje.

Zpráva „Preventing the next pandemic“ (Prevence příští pandemie), kterou vypracoval Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní institut pro výzkum hospodářských zvířat (ILRI), označuje neudržitelnou intenzifikaci zemědělství a rostoucí poptávku po živočišných bílkovinách za hlavní příčiny vzniku zoonotických onemocnění. Zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) uvádí: „Mezi základní příčiny pandemií patří... změna využití půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství“.

Chov velkého počtu zvířat v uzavřeném prostoru je nejen dokonalou živnou půdou pro vznik nových a smrtelně nebezpečných kmenů virů, ale také vede k rezistenci vůči antibiotikům. 

Hospodářským zvířatům se podává více než 70 % celosvětové spotřeby antibiotik. Průmyslová živočišná výroba závisí na rutinním používání antibiotik k prevenci nemocí, které jsou nevyhnutelné, když jsou zvířata chována ve špatných podmínkách. To u zvířat vede k rezistenci vůči antibiotikům, která se pak může přenést na lidi. 

To je hlavní důvod, proč Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že pokud se chceme vyhnout době postantibiotické, kdy by v současnosti léčitelné nemoci mohly opět zabíjet, musíme jednat. Odborníci odhadují, že do poloviny století by ztráta účinnosti antibiotik mohla vést k 10 milionům úmrtí lidí ročně.

V zájmu našeho zdraví a welfare zvířat je naléhavě nutné průmyslové velkochovy ukončit. V politických kruzích se stále více hovoří o konceptu „Jedno zdraví, jeden welfare“. Snad nejvýznamnějším poučením z pandemie Covid-19 je, že chránit lidi znamená chránit také zvířata.

Představení problému a jeho rozsah

• Nezdravá strava představuje globálně největší zdravotní zátěž a z hlediska nemocnosti a úmrtnosti znamená větší riziko než rizikový sex a užívání alkoholu, drog a tabáku dohromady [2].
• Stále se zvyšuje výskyt nepřenosných onemocnění souvisejících s vysokokalorickou nezdravou stravou, včetně ischemické choroby srdeční, mozkové mrtvice a cukrovky [3].
• Nepřenosná onemocnění včetně kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a cukrovky jsou celosvětově příčinou 71 % úmrtí každý rok [4].
• Zdravotní zátěž nepřenosných onemocnění neúměrně narůstá ve státech a skupinách obyvatel s nízkými příjmy a jde ruku v ruce s proměnou výživy směrem k stravovacím návykům s vysokým obsahem živočišných potravin, přidaných sladidel a rafinovaných sacharidů [5].
• Narůstá i antimikrobiální rezistence, která již nyní způsobuje celosvětovou krizi ohrožující staletí pokroku v lékařství a dosahování cílů udržitelného rozvoje [6]. 
• Každoročně zemře v důsledku rezistentních onemocnění přibližně 700 000 lidí. Pokud by vše zůstalo beze změn, toto číslo by se mohlo již v roce 2050 vyšplhat až na 10 milionů úmrtí ročně [7].
• Cena, kterou platíme za špatnou výživu, představuje ekonomický problém. Nejen co se týče nákladů na zdravotní péči, ale i kvůli ztrátě pracovní produktivity. Celosvětové odhady těchto ztrát se odhadují na $3,5 biliard dolarů [8].

Jak průmyslové velkochovy ovlivňují naše zdraví

• Vysoká konzumace červeného a zpracovaného masa je možná jen díky průmyslové živočišné výrobě a přispívá k srdečním chorobám, obezitě, cukrovce a některým druhům rakoviny [9,10,11].
• Maso z volně chovaných zvířat, která se živí čerstvou trávou a mají více pohybu, bývá výživově hodnotnější než maso z průmyslově chovaných zvířat. Maso z pastevně chovaného skotu obsahuje méně tuku a vyšší poměr omega-3 mastných kyselin než u skotu krmeného obilovinami [12]. Stejné je to i u pomaleji rostoucích plemen kuřat ve srovnání s intenzivně chovanými rychle rostoucími plemeny. A totéž platí i u chovů s volným výběhem při srovnání s chovy bez přístupu ven [13]. 
• Rutinní podávání antibiotik v krmivu a vodě jako prevence nemocí a ke zlepšení růstu výrazně přispívá k rozvoji antibiotické rezistence. Hospodářským zvířatům se podává 73 % všech antibiotik [14] a jejich celková spotřeba u zvířat celosvětově roste [15]. 
• Z výzkumů vyplývá, že chovy kuřat a prasat s lepším welfare spotřebují méně antibiotik než intenzivní chovy [16]. Drůbežářský průmysl v Nizozemsku chová přibližně 40 % pomaleji rostoucích plemen kuřat, aby se vyhovělo zdravotním a welfare požadavkům obchodů. U těchto plemen je setrvale nejméně třikrát nižší pravděpodobnost, že budou potřebovat léčbu antibiotiky, než u rychle rostoucích plemen určených pro vývoz [17].
• Studie zjistily, že v některých zemích, například v Dánsku nebo Spojeném království, je zemědělství zodpovědné za více zdravotních obtíží souvisejících se znečištěním vzduchu než sektor dopravy nebo výroby elektřiny [18]. Znečištění vzduchu představuje pro lidské zdraví závažný problém a přispívá k nemocem, jako je bronchitida, astma, rakovina plic a městnavé srdeční selhání.

Návaznost na odpovídající cíl udržitelného rozvoje (SDG)

• SDG 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku [19].