Zajištění potravin

Se skutečným politickým odhodláním, odvážnými kroky a správnými investicemi ještě stále můžeme vymýtit hlad.

Stav potravinové bezpečnosti a výživy ve světě, Organizace OSN pro výživu a zemědělství [1]

Představení problému a jeho rozsah

Potravinové bezpečnosti je dosaženo tehdy, když mají všichni lidé v současnosti i v budoucnosti fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin, které odpovídají jejich potravinovým preferencím a stravovacím potřebám pro aktivní a zdravý život.
V současnosti však více než 820 milionů lidí nemá dostatek jídla a více než 1,9 miliardy trpí nadváhou nebo obezitou. [2]
Pokud sečteme počty lidí středně a silně ohrožených nedostatečným zajištěním potravin, zjistíme, že se jedná přibližně o 2 miliardy lidí neboli 26 % světové populace. [3]
Podvýživa matek a dětí hraje roli u 45 % úmrtí dětí mladších pěti let, zatímco procento populace s nadváhou nebo obezitou roste téměř ve všech zemích a celosvětově přispívá ke čtyřem milionům úmrtí. [4]
Nezdravá strava z hlediska nemocnosti a úmrtnosti znamená větší riziko než rizikový sex a užívání alkoholu, drog a tabáku dohromady. [5]
Pro ochranu zdraví, zmírnění dopadů na životní prostředí a podporu současné a dlouhodobé potravinové bezpečnosti je doporučována strava s vysokým obsahem potravin rostlinného původu a nízkým obsahem živočišných potravin.
I v nejoptimističtějších scénářích povede klimatická změna a s ní související sucha, povodně, ztráta úrodnosti a pokles výživové hodnoty potravin k prohloubení nedostatečného zajištění potravinami.
Nedostatečné zajištění potravinami zvyšuje riziko rozpadu demokracie a občanských konfliktů. [6]
Předpoklad, který zásadně formuje současnou potravinovou politiku, je, že do roku 2050 budeme muset vyprodukovat více potravin, abychom nasytili rostoucí světovou populaci, a že k tomu bude nutná další industrializace zemědělství. Avšak tato mezera by se zaplnila i snížením potravinových ztrát, zamezením plýtvání potravinami a sladění stravy s výživovými doporučeními.
Komise EAT-Lancet vypracovala dokument Planetární zdravá strava, který obsahuje pokyny pro zdravou výživu i udržitelnou produkci potravin v rámci planetárních hranic. Podle těchto pokynů bychom dokázali v roce 2050 nasytit až 10 miliard lidí. [7]
Jedna třetina veškerých vyrobených potravin se na cestě mezi výrobou a spotřebou ztratí nebo vyplýtvá. [8]
Spotřeba červeného a drůbežího masa a mléčných výrobků v zemích OECD přesahuje přibližně 5násobně doporučené výživové směrnice. [9]

Jaký vliv mají průmyslové velkochovy na potravinovou bezpečnost?

To, že se obiloviny, které by mohli jíst lidé, zkrmují hospodářským zvířatům, představuje neefektivní přeměnu potravin. Na každých 100 gramů bílkovin v obilovinách, které dostanou zvířata, získáme pouze 43 gramů bílkovin v mléku, 35 gramů ve vejcích, 40 gramů v kuřecím mase, 10 gramů ve vepřovém mase a 5 gramů v hovězím mase. [10]
Celosvětově se ke zkrmení zvířatům použije 36–40 % kalorií z plodin a až 30 % všech ulovených ryb [11,12,13]. Naše schopnost vyrobit dostatek potravin i v budoucnu je ohrožena způsobem využití půdy, klesající úrodností a ztrátou půdy, neudržitelnou spotřebou vody a nadměrným rybolovem. [14]
Organizace OSN pro výživu a zemědělství varuje, že další využívání obilovin jako krmiva pro zvířata by mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost, jelikož se sníží množství obilí dostupného pro lidskou spotřebu.
Míra obezity je celosvětově na vzestupu, a to zejména v zemích globálního Jihu. Příčinou jsou zvyšující se příjmy a nárůst poptávky po zpracovaných a živočišných potravinách. [15]
Současná a dlouhodobá potravinová bezpečnost závisí na změně stravovacích návyků a vzorců a na rozvoji ekologicky udržitelnějších praktik ve výrobě potravin. [16]
Maso z volně chovaných zvířat, která se živí čerstvou trávou a mají více pohybu, bývá výživově hodnotnější než maso z průmyslově chovaných zvířat. Maso z pastevně chovaného skotu obsahuje méně tuku a vyšší poměr omega-3 mastných kyselin než u skotu krmeného obilovinami. [17]
Primární rolí hospodářských zvířat by měla být přeměna pro člověka nestravitelných materiálů, jako je tráva, zbytky potravin a rostlin, na jídlo pro lidi. [18,19]
Pokud bychom stejné množství obilovin, jaké zkrmujeme zvířatům, použili k nasycení lidí, dokázali bychom uživit další 3,5 miliardy lidí. [20]
Snížení nadměrné spotřeby (tj. spotřeby vyšší, než jsou nutriční požadavky) na polovinu by mohlo uživit dalších 400 milionů lidí. [21]
Zpráva z HLPE (Skupina odborníků na vysoké úrovni pro potravinovou bezpečnost a výživu) uvádí, že celosvětově se 25 % kalorií v potravinách ztratí či vyplýtvá po sklizni nebo je vyhodí koncoví spotřebitelé či potravinářské firmy. Pokud by se tyto ztráty a plýtvání podařilo snížit na polovinu, bylo by možné nasytit dalších 1,4 miliardy lidí. [22]