Co skutečně znamenají etikety na rybích produktech?
Každý den je s rybami na farmách i ve volné přírodě zacházeno krutým způsobem a stejně tak jsou i zabíjeny. Ryby, skryté před zraky veřejnosti, nesmírně trpí ve velkochovech a při lovu v přírodě.
Když lidé hledají v supermarketech a restauracích ryby z chovů s dobrým welfare (životní pohodou), mnozí z nich si berou jako určité měřítko 5 největších certifikačních systémů:
Podvodní, nebo podvodné?
Značka BAP až příliš dlouho opomíjela, aby se rybám, které certifikuje, žilo dobře. To se musí změnit.
Compassion in World Farming (CIWF) však prozkoumal standardy dobrého welfare těchto systémů a odhalil šokující pravdu: ryby certifikované těmito systémy mohou trpět mnoha způsoby. Mnohé žijí ve špatných podmínkách v přeplněných nádržích a klecích. Jiné musí snášet pomalou a bolestivou smrt.
Mezi praktiky povolené některými z těchto systémů patří:
ryby hladovějící až 14 dní,
nádrže nebo mořské klece přeplněné rybami,
pomalé a bolestivé usmrcování bez dostatečného omráčení,
střílení divokých tuleňů a zraňování delfínů.
Stejně jako ostatní zvířata jsou i ryby emocionální a komplexní bytosti. Mohou trpět, mohou cítit bolest. Přesto jich miliardy tiše strádají. Protože nemají vlastní hlas, potřebují, abychom za ně mluvili my.
Tyto systémy se obvykle zaměřují na udržitelnost hustoty obsádky a životní prostředí, což je důležitá práce. Mohly by však také chránit dobrý welfare ryb – v současné době poskytují některé z těchto systémů velmi malou ochranu welfare, jiné nemají vůbec žádnou. Musí toho pro ryby, které certifikují, dělat mnohem více.
Provedli jsme analýzu a porovnání standardů dobrého welfare různých certifikačních systémů podle osmi klíčových kritérií – např. hladovění ryb, zabíjení volně žijících ryb a metod usmrcování, kdy ryby trpí pomalou a bolestivou smrtí – a určili jsme, kde je zoufale nutné provést zlepšení. V níže uvedené tabulce naleznete další informace o úrovni ochrany welfare poskytované jednotlivými systémy.
Pod tabulkou se dozvíte další informace o systémech a kritériích dobrého welfare.
Další informace o certifikačních systémech
Standardy pro každé kritérium se v jednotlivých certifikačních systémech liší. Klikněte na loga certifikačních společností níže a dozvíte se, co která značka povoluje.
Stejně jako v typickém suchozemském velkochovu, i v podvodním velkochovu je chováno velké množství zvířat. Aby se zajistil maximální zisk, chovatelé natěsnají mnoho tisíc ryb do podvodních klecí či nádrží. Tyto chovy jsou přeplněná pustá místa, kde ryby nemohou dělat nic jiného než plavat v nekonečných kruzích.
Když je chov přeplněn velkým množstvím zvířat, stejně jako u suchozemských zvířat (např. kuřat či prasat), mohou i ryby strádat kvůli špatnému welfare. Přeplnění může způsobit špatnou kvalitu vody, stres a agresivitu.
Pro dobrý welfare ryb je důležitá kvalita vody. Ta může zajistit, že ryby budou mít dostatečné množství kyslíku pro pohodlné dýchání, a sníží se tak výskyt nemocí. Ryby vylučují do vody, takže když je velké množství ryb v malém prostoru, mohou se odpadní produkty, jako je amoniak, hromadit až na nebezpečnou úroveň. Výsledná špatná kvalita vody může výrazně ovlivnit zdraví a životní pohodu ryb.
Ryby také potřebují dostatek prostoru pro plavání a přirozené chování. Mít možnost vybrat si setrvání v určitém místě klece a přizpůsobit se různým teplotám a světlu je nezbytné pro lepší welfare – to je při vyšší hustotě obsádky nemožné. Dokonce se ukázalo, že ryby mohou trpět popálením od slunce, pokud jsou přinuceny pobývat příliš blízko k hladině vody.
Rybám se v krmivu často podávají antibiotika, aby se zabránilo šíření různých nemocí, které se mohou v intenzivních podmínkách vyskytnout.
Ryby jsou chovány v tak velkém počtu, že diagnóza, separace a léčba jednotlivých ryb není možná. Stejně jako u suchozemských zvířat však existují problémy, když se rybám jako preventivní opatření podává krmivo obsahující antibiotika nebo když jsou léčena všechna zvířata ve skupině, i když je nemocných pouze několik z nich. Používání antibiotik tímto způsobem znamená, že ryby mohou být schopny přežít v přeplněných a znečištěných podmínkách; antibiotika by však neměla být používána jako náhrada za správnou hygienu a péči o zvířata.
Když se antibiotika podávají rybám v otevřeném prostředí, jako je mořská klec, dostanou se také mimo chovy do okolního moře. Některé studie zaměřené na sedimenty pod mořskými klecemi našly geny rezistentní vůči antibiotikům – dokonce několik kilometrů od farem. Obecně se mikrobi mohou stát rezistentními vůči antibiotikům rychleji, čím více se antibiotika používají. Takový přístup ohrožuje budoucí účinnost antibiotik – dokonce i pro člověka.
Ptáci, tuleni, lachtani, mroži a vydry jsou predátoři ryb chovaných v mořských klecích, pozemních nádržích nebo rybnících. Rovněž delfíni a volně žijící ryby, jako je mečoun a tuňák obecný, mohou lovit ryby z chovů. Tato zvířata mohou poškodit sítě, což vede k únikům ryb, a také mohou chované ryby požírat a stresovat.
K regulaci těchto predátorů mohou chovatelé často přijímat opatření, která zvířatům škodí nebo je usmrcují.
Některé farmy používají k odpuzení vodních savců nástroje zvané akustická odpuzující zařízení (acoustic deterrent devices - ADD). Tato zařízení používají náhodná vychýlení frekvence a tóny k odpuzení přibližujících se zvířat. Jiná zařízení používají akustický tlak při určité frekvenci, aby zvířatům způsobovala nepříjemné pocity, pokud se dostanou do jejich blízkosti. Tato zařízení mohou způsobit dlouhodobé poškození sluchu tuleňů, delfínů a velryb, tedy zvířat, která plavou v okolí chovů. Sluch je pro tato zvířata, která jsou na něm závislá při určování směru, hledání potravy a komunikaci pod vodou, nezbytně důležitým smyslem, takže následky mohou být zničující.
V některých evropských zemích mají produkční rybníky problémy s dravým způsobem obživy vyder a bobrů. Vydry i bobři jsou často odstřelováni i přesto, že jsou to chráněné druhy.
Před některými procedurami, které vyžadují natěsnání ryb v malém prostoru či manipulaci, jako jsou přeprava nebo zabíjení, jsou ryby po určitou dobu vyhladověny.
V některých případech a v délce trvání 1–3 dny se to považuje za nezbytné, aby nedošlo k dalšímu poškození ryb – vyčištění střev před přepravou například znamená, že se při přepravě vylučuje do vody méně výkalů, a špatná kvalita vody způsobená vyloučenými látkami tak ryby nepoškodí.
Většinou však ryby hladovějí déle, než je nutné – někdy dokonce až 2 týdny. Důvodem může být zvýšení zisku úsporou peněz na krmení. Ryby trpí hladem a frustrací z toho, že nejsou schopny vyhledat si potravu, což může vést k agresi.
Intenzivní chovy jsou zcela pusté a výrazně se liší od přirozeného prostředí, v němž by ryby žily ve volné přírodě. Stejně jako u jiných hospodářských zvířat je podmínkou pro dobrý welfare to, že se rybám poskytne prostředí, které je podobné podmínkám ve volné přírodě, a prostředí dostatečně komplexní, aby vyhovovalo jejich behaviorálním a psychickým potřebám.
Ryby také mohou trpět nudou a frustrací. Pusté a prázdné prostředí omezuje projevy přirozeného chování, což má negativní dopad na fyzické a psychické zdraví zvířat, přičemž mnohé z nich zažívají nevyhnutelnou nudu.
Záměrné obohacení prostředí má za cíl zlepšit welfare. Existuje stále více studií, které ukazují různé výhody obohaceného prostředí pro dobrý welfare ryb – existují důkazy o snížení agresivních interakcí, snížení výskytu nemocí a zranění, zlepšení kognitivní kapacity a schopnosti zkoumat prostředí, snížení účinku stresorů, zlepšení schopnosti hledání potravy a snížení výskytu deformit a úmrtnosti ryb v larválním stádiu vývoje.
Obohacení, které umožňuje rybám určitou úroveň kontroly nad jejich prostředím, může zahrnovat úkryty (např. trubky nebo mušle), změnu barvy nádrže, samočinně aktivovaná krmítka ryb nebo přidání krytu na horní stranu nádrže za účelem vytvoření stínu. Existují dokonce i příklady, kdy měla pozitivní vliv na růst ryb hudba.
Čelíme celosvětové krizi nadměrného rybolovu.
Rybí farmy jsou odpovědné za značnou část průmyslového rybolovu v našich decimovaných oceánech. Mnoho běžně chovaných druhů, jako je pstruh a losos, loví ve volné přírodě další ryby. Při chovu těchto zvířat na farmách se ke krmení používají zpracované ulovené volně žijící ryby. Přibližně čtvrtina všech ulovených volně žijících ryb končí jako krmivo pro ryby. Vyjádřeno v číslech jde asi o 450 miliard až 1 bilion ryb. Jinými slovy, k výkrmu jediného lososa na farmě je třeba ulovit až 350 volně žijících ryb – takže farmy ve skutečnosti tlak na populace volně žijících ryb nesnižují, ale naopak zvyšují.
Protože volně žijící ryby jsou usmrcovány naprosto nehumánně a bez předchozího omráčení, i cena za krmivo pro ryby je z etického hlediska obrovská.
Ryby jsou vnímavé a jsou schopné cítit bolest, strach a utrpení. Proto je pomalé a bolestivé usmrcování bez předchozího omračování pro ryby velkým utrpením.
Mnoho faremně chovaných ryb je usmrceno způsoby, které jsou bolestivé a stresující, a jejich utrpení může někdy trvat i několik hodin. Některé jsou ponechány, aby se udusily v nádržích s ledovou tříští.
Ulovené volně žijící ryby také často umírají pomalu a bolestivě. Mnoho metod odchytu volně žijících ryb může způsobit, že jsou ryby umačkány k smrti, trpí změnou tlaku, když jsou ve velké rychlosti vytaženy z hlubin oceánu, nebo mohou být taženy na vlasci s háčkem bolestivě zaseknutým v tlamě po dobu delší než jeden den. Ryby, které přežijí odlov, jsou ponechány na palubě, kde se udusí, nebo jsou vykuchány zaživa.
Většina ryb je lovena obrovskými průmyslovými rybářskými loděmi. Jsou loveny ve velkém počtu, takže nedochází k individuálnímu odchytu a zabíjení. Mnoho ryb je chytáno plavidly s vlečnými sítěmi, které najednou naberou stovky tisíc ryb, a v těchto sítích jsou namačkány na sebe, což způsobuje jejich zranění a smrt. Ryby, které přežijí odlov, jsou ponechány na palubě, kde se udusí, nebo jsou vykuchány zaživa.
Změňte názor na ryby
Miliardy ryb, ať už chovaných na farmě nebo volně žijících, běžně trpí skutečně děsivým zacházením. Ryby na farmách jsou často chovány v pustých nádržích, kde nemají možnost dělat nic jiného než netečně plavat v kruzích po mnoho měsíců, což je prostředí na hony vzdálené od jejich života ve volné přírodě, kde mohou uplavat tisíce kilometrů po celém světě. Chované ryby jsou před usmrcením záměrně ponechávány o hladu až 2 týdny. A když jsou zabíjeny, naprostá většina je při plném vědomí a jejich umírání trvá až hodinu.
Toto se musí změnit – ryby si zaslouží životy, které stojí za to žít, a šetrné usmrcení.
S tím veřejnost souhlasí. V průzkumu YouGov čtyři z pěti dospělých lidí uvedli, že by rádi viděli informace o dobrém welfare ryb na etiketách rybích produktů. Pomozte nám vytvořit budoucnost, kde budou ryby skutečně chráněny systémy, které je certifikují.
Chcete se dozvědět více? Zde se podívejte na naše doporučení (v angličtině) pro potravinářské podniky dle konkrétních druhů.
Klikněte zdea dozvíte se více o komplexním životě ryb.
Za pouhých 10 EUR můžete pomoci ukončit největší týrání zvířat na této planetě.
Díky vaší podpoře budeme moci pokračovat v naší práci a investigacích, které odhalují krutosti páchané na hospodářských zvířatech.
Děkujeme vám!
Pro zvířata v průmyslových velkochovech je život utrpení. Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neunikne vám jediná příležitost, jak se postavit na stranu hospodářských zvířat.
Tento prohlížeč nepodporujeme. Prosím aktualizujte si prohlížeč pro zlepšení funkce a bezpečnosti. Máte-li jakékoli další dotazy, kontaktujte nás na info@ciwf.cz. Snažíme se odpovídat na všechny komentáře do dvou pracovních dnů, ale vzhledem k velkému množství korespondence to může někdy trvat trochu déle. Děkujeme za vaše pochopení.