Rada EU: Pandemické riziko průmyslového zemědělství vyžaduje globální akci

29.07.2020

Očkování selete| Zdroj: Dusan Petkovic

Transformace potravinového systému je nezbytným krokem pro zdravou a udržitelnou budoucnost bez dalších pandemií.

„Průmyslové zemědělství zvyšuje riziko vzniku dalších pandemií a je potřeba to řešit,“ potvrzuje Rada EU v Bruselu. Ta požaduje, aby bylo přijato globální opatření ruku v ruce s řešením dalších závažných problémů - změny klimatu a odlesňování. Prohlášení bylo učiněno v závěrečné zprávě Rady, v níž byly stanoveny priority EU pro jednání na půdě OSN v nadcházejícím roce.

„Odlesňování, průmyslové zemědělství, nezákonný obchod s volně žijícími zvířaty, znečištění, změna klimatu, nedostatek vody, nedostatečná asanace, nevhodné nakládání s odpady a další způsoby devastace životního prostředí zvyšují riziko budoucích pandemií a je třeba je řešit,“ uvedla Rada EU v závěrečné zprávě připravené k projednání na summitu OSN o potravinových systémech, který se má konat v červenci příštího roku. V souladu s našimi výzvami, že chránit lidi znamená také chránit zvířata, Rada trvá na tom, že se musíme řídit principem „jednoho zdraví “, abychom zajistili zdraví lidí i zdraví ekosystémů.

Průmyslové velkochovy koncentrují velké počty prasat, kuřat a skotu, uzavřených v klecích a kotcích, a poskytují tak ideální živnou půdu pro nové a závažnější choroby. Jak už víme z historie, zmutované viry (například ptačí chřipky) se dokáží šířit velmi rychle. Pandemie prasečí chřipky v roce 2009 vznikla ve velkochovech prasat v Mexiku a Severní Americe. Výsledkem bylo až 575 000 lidských úmrtí po celém světě.

„Koronavirová krize zaostřila pozornost na nedostatečnost globální reakce na naléhavou situaci v oblasti klimatických změn a ztráty biologické rozmanitosti“, uvedla Rada EU na závěr. Průmyslové velkochovy nejsou jen živnou půdou pro budoucí pandemie, jsou především hlavní hnací silou úbytku volně žijících zvířat. Stále rostoucí počty hospodářských zvířat na celém světě se podílejí 14,5 % na tvorbě emisí skleníkových plynů, což je více než výfukové plyny ze všech letadel, vlaků a automobilů dohromady na celém světě.

Nutnost rozsáhlé reformy

Klíčovým tématem dokumentu Rady EU je nutnost rozsáhlé reformy potravinového systému, která zajistí podporu opatření zaměřených na transformaci současného potravinového systému na zdravější a udržitelnější.

Podle mého názoru vstupujeme do rozhodujícího okamžiku v historii, kde budoucí životaschopnost naší společnosti bude určena naší reakcí na pandemii Covid-19 a změnami v globálním potravinovém systému, který má úzkou spojitost s budoucí udržitelností.

Zdroj: Richard Dunwoody / Compassion in World Farming

V době krizí způsobených pandemií, klimatickou změnou a ztrátou biodiverzity je přechod od neudržitelných průmyslových velkochovů k potravinovému systému založenému na regenerativním zemědělství naprosto nezbytnou nutností. Zemědělství, které funguje v souladu s přírodou: ozdravuje půdu, navrací opylovače a další volně žijící zvířata, šetří vodu, je laskavé ke zvířatům a chrání budoucnost nás všech.

Regenerativní potravinový systém

Aby se předešlo opakování noční můry jménem Covid-19, je zapotřebí urychleně jednat na celosvětové úrovni. Nezbytně nutné je upustit od destruktivních praktik průmyslových velkochovů ve prospěch výroby udržitelných potravin; budoucnost planety závisí na naší schopnosti naučit se žít bez průmyslových velkochovů a s mnohem menší závislostí na živočišných potravinách náročných na přírodní zdroje.

Velmi vítám, že si EU před významnými jednáními OSN v příštím roce (UNEA5, Summit o potravinových systémech, Summit o biologické rozmanitosti a Klimatická konference) stanovila jasné priority, včetně řešení palčivé otázky průmyslových velkochovů, odlesňování a klimatické změny. 

Já a můj tým v Compassion in World Farming jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili EU a všechny národy OSN v tomto úsilí. Vyzýváme ty, kteří jsou dnes pověřeni budováním životaschopné budoucnosti, aby se dohodli na globálním akčním plánu ukončujícím průmyslové velkochovy a nezvladatelnou produkci masa.

Budoucnost nás všech závisí na přechodu na humánnější a udržitelný regenerativní potravinový systém. Takový, který vychází z ústředního principu získaného díky pandemii: že ochrana lidí znamená také ochranu zvířat.

Compassion in World Farming vyzývá nejvlivnější světové organizace, včetně Světové banky, OSN a Světové zdravotnické organizace, aby nahradily průmyslové velkochovy potravinovým systémem, který respektuje zvířata, vyživuje naši planetu a snižuje riziko pandemie.

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.