Jak do krajiny přivést zpět život způsobem, jenž je šetrný k přírodě

Co vidíte, když zavřete oči a představíte si, odkud pocházejí ty nejlepší potraviny?

Moje zkušenost je taková, že většině lidí vytane na mysli zvlněná krajina s loukami posetými krávami nebo ovcemi, jež se spokojeně pasou pod hřejivými slunečními paprsky. Sady, v nichž se prohánějí slepice. Mozaika políček. Ve větru se vlnící klasy kukuřice, pšenice nebo ječmene. Bzukot včel. Představí si rozmanitou krajinu, do které byste se s radostí vydali. Vybaví si pohled, jenž potěší lidské oko.

Ten pocit, že vše je přesně tak, jak to má být, je navíc také etický.

Na svých cestách jsem zjistil, že když správným způsobem navrátíme zvířata do krajiny – tedy na správně obhospodařovaných farmách praktikujících smíšené zemědělství se střídáním plodin – mohou se začít dít úžasné věci. Do krajiny se začne navracet život. Může dojít ke kaskádovitému zřetězení pozitivních jevů, které jsou přínosem pro hospodáře, spotřebitele, místní životní prostředí, lesy za humny i ty vzdálené, a také pro životní podmínky zvířat.

Zdraví a dobré životní podmínky zvířat

Volně se pasoucí hospodářská zvířata mohou skákat, běhat, protahovat si nohy a křídla. Mohou se drbat, pást na trávě, mají možnost klovat a hrabat. Mohou cítit čerstvý vzduch, užívat si hřejivé paprsky slunce, válet se v trávě, popelit se nebo se vyvalovat v chladivém mokrém blátě. Mohou projevit svoji přirozenost, vychutnat si tu svobodu chovat se tak, jak je jim vlastní, což je věc, kterou mezinárodně uznávané směrnice známé pod názvem Pět svobod považují za extrémně důležitou.

A tento dar svobody pro ně hraje ohromnou roli. Vidím, jak moc si ho cení, pokaždé, když u nás doma ráno vypouštím slepice z kurníku. Je to patrné z toho, jak překotně a s ohromným nadšením vyrazí ven.

Je to skutečně tak moc, chtít zvířatům dát tento dar svobody? Nemělo by to být jejich základní právo?

Koneckonců vždyť zvířata jen chtějí prostor a meze, v nichž budou moci být sama sebou. A pokud jim to umožníme, přinese to výrazně spokojenější zvířata s lepší imunitou a menším výskytem nemocí.

Kromě toho je to také lepší pro životní prostředí a divokou přírodu, kterou každý rok v dnešní den (3. března), na který připadá Světový den divoké přírody, oslavujeme.  Je to den, kdy bychom si měli připomenout kriticky ohrožené rostlinné či živočišné druhy ve volné přírodě a kdy bychom měli podnítit diskuse, které by přinesly řešení, jak tyto druhy zachovat.  Jeho téma „Zachování klíčových druhů pro obnovu ekosystémů“ odráží skutečnost, že ještě nikdy nebylo tak důležité řešit krizi biodiverzity, v níž se nacházíme. A „příroda“ má v tom řešení tu nejdůležitější úlohu.

Postaráme-li se o to, aby naše zvířata žila v podmínkách, které jsou skutečně dobré pro jejich život, bude to mít obrovský dodatečný pozitivní dopad, budeme-li to provádět šetrně k přírodě.

Obnova půd

Dáme-li zvířatům svobodu volného pohybu, znamená to, že nám mohou pomoci regenerovat půdu. Onen prastarý koloběh dusíku daný sluncem, půdou, rostlinami a trusem hospodářských zvířat navrací půdě úrodnost. Koláče trusu od přirozeně zdravých zvířat (kterým nejsou podávány chemické látky) jsou místem, kde bují život – jsou útočištěm pro celou plejádu zástupců hmyzí říše, jako jsou hovniválové, kteří mimo jiné zapracovávají kousíčky trusu do půdy.

Zdravější půdní prostředí podporuje celou řadu živočichů v onom magickém koloběhu života: od žížal a pancířníků až po chvostoskoky a množství dalších droboulinkých, mikroskopických tvorečků. A ti, třebaže mrňaví, mohou být pro naše přežití mimořádně důležití. Hrají totiž zásadní roli v tom, že zachovávají úrodnost půdy, její strukturu, odvodnění a výměnu plynů v ní, rozkládají rostlinné i živočišné tkáně, uvolňují uložené živiny a přeměňují je do takové podoby, z níž následně mají užitek rostliny. Pak se mohou množit žížaly – dost možná vůbec nejdůležitější živočich žijící v ornici – jež míchají půdu a živiny a vytvářejí tak složky nezbytné pro zdravý růst rostlin.

Zdravé ekosystémy

Krajina začíná být rozmanitější, překypuje nejrůznějšími rostlinami a kvítím, láká zpět nepostradatelné hmyzí opylovače jako čmeláky, ale také vážky, motýly, různé brouky a můry. Taková revitalizovaná krajina nabízí úkryt či domov hrabošům a dalším drobným živočichům, jež se následně stávají kořistí pro sovy pálené a jiné dravce. Semena a hmyz představují potravu, díky níž znovu začnou prospívat ptáci obývající zemědělskou krajinu. Získají v nich totiž dostatek potravy, aby přečkali tuhou zimu a v létě nakrmili svoje hladová mláďata.

Hospodářská zvířata na volné pastvě ve srovnání s obilovinami vyžadují méně vody z řek a vodojemů pro zavlažování. Přechod z krmení obilovinami, jež mají čtyřicetinásobně vyšší nároky na spotřebu vody než tráva, výrazným způsobem uleví přetěžovaným vodním tokům.

Snížíme-li potřebu většího množství zemědělské půdy tím, že snížíme počet hospodářských zvířat krmených obilovinami, a pokud k tomu navíc omezíme spotřebu masa, jehož produkce je náročná na zdroje, může to znamenat, že ty lesy, co nám zbyly, nepadnou. Stromy, do nichž by se jinak zakously řetězy motorových pil, mohou dál spotřebovávat kysličník uhličitý z atmosféry a poskytovat nám kyslík k dýchání.

Potraviny takové, jaké příroda zamýšlela

A kdykoliv se vydám do světa, slýchám stále dokola jedno: lidé neustále říkají, jak potraviny z hospodářství šetrného k přírodě chutnají lépe a mají oproti těm z průmyslového hospodářství plnější chuť.

Když jsem na různých kontinentech hovořil s lidmi, kteří nám na stůl dodávají naše potraviny, zjistil jsem, že pokud správným způsobem, na správně obhospodařovaných farmách praktikujících smíšené zemědělství se střídáním plodin, navrátíme zvířata zpět do krajiny, tak celá krajina ožije.

Pomoci vrátit do krajiny život můžete tak snadným způsobem, jakým je rozhodnout se, že budete jíst méně masa, mléka a vajec, ale o to kvalitnějších. A rovněž se nezapomenete vždy ujistit, že to, co jíte, pochází ze zvířat, kterým chovatelé dopřáli slušný život na pastvě či ve volném výběhu, případně jde o potraviny v bio kvalitě.

Příroda nám dává spoustu darů: vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, a jídlo, které konzumujeme. To vše zlepšuje náš život. To mi přijde jako něco, co dnes na Světový den divoké přírody stojí za to oslavit.