Jedno zdraví, jeden blahobyt: Potřebujeme zdravé potravinové systémy pro lidi, planetu a prosperitu

Jednou z věcí, které nás tato náročná covidová doba naučila, je to, že blahobyt lidí, zvířat a planety je vzájemně propojený. To znamená, že existuje „jedno zdraví, jeden blahobyt“. Jádrem toho je uvědomění, že ochrana lidí znamená také ochranu zvířat.

Zatímco covid-19 je široce spojován se špatným zacházením s volně žijícími zvířaty, zdrojem minulých a budoucích pandemií je intenzivní živočišná výroba neboli průmyslové velkochovy.

Chov tisíců zvířat v omezujících a stísněných podmínkách je už z podstaty nezdravý a vytváří dokonalou živnou půdu pro vznik nemocí. Mohou se v nich objevovat a objevují se vysoce patogenní kmeny chorob. Před pouhými deseti lety tak prasečí chřipka z velkochovů způsobila pandemii, během níž zemřelo přibližně půl milionu lidí na celém světě.

Průmyslová živočišná výroba není jen největší příčinou týrání zvířat na planetě. Je také významnou příčinou odlesňování, vymírání volně žijících zvířat a využívá ohromující dvě třetiny antibiotik používaných na celém světě.

Je také největším jednotlivým zdrojem plýtváním potravinami na světě. Čtyřicet procent naší celkové úrody obilí se zkrmuje průmyslově chovaným zvířatům. Kdyby toto množství bylo určeno k přímé spotřebě lidmi, stačilo by na uživení čtyř miliard lidí. V podobě krmiva pro zvířata se však při přeměně na maso, mléko a vejce ztrácí velká část potravinové hodnoty, a to jak z hlediska kalorií, tak i bílkovin.

Celosvětová chuť po stále větším množství masa zároveň způsobuje mýcení dalších lesů po celém světě a jejich přeměnu na zemědělskou půdu, což v důsledku znamená kontakt s novými viry.

Odvrácení krize

V dnešní době pandemií, klimatické krize a ohrožení biologické rozmanitosti je naléhavě nutné ukončit průmyslové velkochovy a snížit spotřebu masa a mléčných výrobků živočišného původu.

Je třeba nahradit je alternativními zdroji bílkovin vhodnými pro budoucnost, jako jsou rostlinné bílkoviny, kultivované maso a produkty moderní fermentace, a zajistit, aby veškeré potraviny živočišného původu pocházely z chovu, který je zaměřen na zdraví a regeneraci.

Na regenerativním zemědělství, šetrném k přírodě, je skvělé to, že má transformační sílu; nejenže obnovuje zdraví půdy a biologickou rozmanitost, ale také zajišťuje nejlepší zdraví a životní pohodu zvířat.

Transformační změna již měla dávno proběhnout: Slovy generálního tajemníka OSN je „transformace potravinových systémů zásadní“ pro dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Ale jak toho dosáhnout?

Řešením je spolupráce podniků, finančních institucí, vlád, OSN a občanské společnosti při transformaci potravinového systému.

Spočívá v tom, že si potravinářské společnosti stanoví měřitelné cíle pro omezení živočišných produktů a pro diverzifikaci bílkovin pomocí rostlinných, fermentovaných a buněčných alternativ masa.

Součástí řešení je také to, aby finanční sektor zajistil, že financování zemědělství bude podporovat pouze přechod směrem k regenerativnímu zemědělství orientovanému na zdraví.

A spočívá samozřejmě i v tom, aby vlády uplatňovaly politiku k dosažení těchto změn: směrnice, pobídky a dotace nasměrované na podporu regenerativního zemědělství a potravinářství orientovaného na zdraví. Celosvětově poskytují vlády na zemědělské dotace 700 miliard dolarů ročně, což je více než 1 milion dolarů za minutu, přičemž většina z nich aktuálně přispívá ke klimatické krizi, ničení divoké přírody a zhoršování zdraví. Tyto peníze by bylo možné přesměrovat na regenerativní zemědělství a podporu spotřeby alternativních neživočišných bílkovin.

Letošní summit OSN o potravinových systémech nabízí ohromné příležitosti pro globální dohodu OSN v oblasti potravin. Takovou, která bude uznávat ústřední roli potravin v úspěchu řešení problematiky zdraví, klimatu a biodiverzity. Takovou, která nastaví směr ke zdravějšímu potravinovému systému bez průmyslových velkochovů a nadměrné závislosti na živočišné stravě.

Takovou, která skutečně přijme základní princip, že ochrana lidí znamená také ochranu zvířat.

Poznámka: Tento blog je založen na Philipově proslovu, který přednesl dne 4. června 2021 na vrcholných rozhovorech OSN o potravinových systémech

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.