17.02.2021

Jen těžko bychom našli jiného savce, který je více pronásledovaný nebo okouzlující než luskoun. Dnes, 20. února, je Světový den luskounů. Pro nás pro všechny je to příležitost zaměřit světovou pozornost na tragické okolnosti, které tyto unikátní a nádherné tvory obklopují.  Okolnosti, které způsobil člověk a které vedou k téměř jistému vyhubení tohoto mírumilovného a plachého druhu.

Luskouna, šupinatého savce podobného mravenečníkům nebo pásovcům, spatřila v přírodě pouze hrstka lidí, přestože jich žije osm druhů na dvou kontinentech: v Africe a Asii.

Jejich tragická zvláštnost spočívá v tom, že luskouni jsou nejčastějším předmětem nelegálního obchodu se savci na světě. Odhaduje se, že v roce 2019 bylo nelegálně prodáno 195 000 luskounů kvůli jejich šupinám (Challender, et. al, 2020).

Na spotřebních trzích v Asii je maso luskounů považováno za delikatesu a luskouní šupiny se používají v tradiční medicíně i lidovém léčitelství k léčbě celé řady zdravotních potíží, od astmatu po revmatismus a artritidu.  Přestože jsou luskouní šupiny z keratinu, tedy ze stejné rohoviny jako třeba lidské nehty, používají se v čínské medicíně po celá staletí. Žádný léčebný účinek u nich nikdy prokázán nebyl.

Je velmi obtížné si to představit, ale dle vyjádření pracovní skupiny pro africké luskouny bylo jen v roce 2018 asijskými úřady zadrženo 48 tun šupin luskouna afrického. 48 tun!  Je to obrovské číslo, když si uvědomíte, že každý luskoun má na těle pouze 70 šupin, jejichž hmotnost je velmi malá, a těchto 48 tun představuje pouze část z celkového objemu nelegálních obchodů. 

Luskouni jsou v rámci nelegálního obchodování vystaveni mimořádně krutému zacházení. Po odchytu jsou často ponecháni týden nebo 10 dní v zajetí bez potravy a zaživa jsou uchováváni prakticky v čemkoli od plastových pytlů až po nádobu plnou podomácku uvařeného piva, což byl osud jednoho afrického luskouna.  Lze si pouze domýšlet, jak krutému zacházení jsou vystaveni, když jsou zabíjeni a zbavování svých šupin.

Na počátku roku 2020 byli luskouni zmiňováni v souvislosti s počátkem pandemie.

Zatímco vyšetřování původu onemocnění Covid-19 nadále pokračuje, za předpokládaný zdroj byla označena tržnice Huanan Seafood Wholesale Market ve Wu-chanu, ve které se nachází také část, kde se prodává mnoho druhů divokých i hospodářských zvířat. Přestože byli za prvotní zdroj nákazy označeni netopýři, vědci se shodují na tom, že smrtící viry spíše přeskočí ze zvířete na člověka skrze nějakého mezihostitele, snad luskouna.

To ukazuje na výrazné paralely s ostatními viry, které přišly jinou cestou – průmyslovými velkochovy – jako jsou například vysoce patogenní kmeny ptačí a prasečí chřipky. Důsledky těchto nemocí byly zničující. A byly způsobeny tím, že žijící, dýchající a vnímající zvířata – slepice a prasata – byla držena v naprosto nepřirozených podmínkách: v klecích, v obrovských počtech a na omezeném prostoru intenzivních chovů.

Přestože karanténa v souvislosti s koronavirem v afrických zemích obchod s luskouny omezila, obchodování stále pokračuje. 

Bez ohledu na pandemii je ilegální obchod s volně žijícími živočichy čtvrtou nejvýnosnější trestnou činností, která přímo ohrožuje biologickou rozmanitost. Profesor Ray Jansen z pracovní skupiny pro africké luskouny uvedl: „Luskouni nemají žádné přirozené nepřátele.  Zkázou je pro ně člověk.“

 Sophia Zhang, členka Čínské nadace pro péči o zachování biodiverzity a zeleného rozvoje, zkráceně CBCGDF, sbírá pro účely testování sekret z tlamy a nozder luskouna pojmenovaného Lijin v záchranné stanici pro volně žijící zvířata Ťin-chua v západočínské provincii Če-ťiang. (CBCGDF prostřednictvím AP)

Je načase přestat zasahovat do přirozeného prostředí ve volné přírodě kvůli chamtivosti a obchodnímu zisku.  Přestat vykořisťovat a pronásledovat zvířata na základě mýtu a uvědomit si skutečnost, že chováme-li zvířata, ať už divoká nebo ta hospodářská, ve stresujícím prostředí, na omezeném prostoru a v klecích, vytváříme tím živnou půdu pro nemoci. Ať už jde o luskouna nebo o prase chované na farmě, kruté podmínky, jimž jsou vystaveni, jsou nejen nehumánní, ale také představují vážnou zdravotní hrozbu pro celý svět.

Pokud nás pandemie a v jejím důsledku pozornost upřená na luskouny něčemu naučila, pak to musí být fakt, že chránit lidstvo znamená chránit také zvířata.  Zacházet se zvířaty se soucitem musí být základním principem pro udržitelnou společnost. A pokud to budeme dělat, ochráníme naši planetu i pro příští generace.

O autorovi: 

Philip John Lymbery je globální ředitel Compassion in World Farming, hostující profesor na Winchesterské univerzitě a autor dvou knih - Farmagedon a Mrtvá zóna. Číst více.