Virus H5N1 je nouzovým signálem neudržitelného průmyslu

Vyzýváme vládu České republiky a celou EU, aby společně připravily naléhavě nutnou reformu chovů drůbeže. Za každou cenu musíme předejít ztrátě kontroly nad vysoce patogenními viry, jako je virus ptačí chřipky H5N1, a následné další pandemii u lidí. 

Česká republika i okolní svět bojuje s vlnou pandemie ptačí chřipky u zvířat, která není ani první, ani poslední. Viry tzv. ptačí chřipky (H5N1) přirozeně existují v populacích volně žijících ptáků. Pokud se jedná o viry s nízkou patogenitou (LPAI), pak taková chřipka ptákům příliš neškodí. 

Teprve průmyslová drůbežářská produkce napomáhá viru vyvinout se v nebezpečný typ (HPAI). Za ptačí „pacienty nula“ pro vysoce patogenní typ viru H5N1 byly označeny domestikované husy na jihu Číny v roce 1996. Od té doby tento virus ničí populace domácích i volně žijících ptáků a je tikající bombou pro další pandemii podobnou Covid-19.

Od října 2021 virus způsobil úhyn či preventivní usmrcení přibližně 140 milionů kusů drůbeže, včetně 48 milionů ptáků v Evropě a přes 53 milionů ptáků v USA, což vedlo ke značnému narušení zemědělské výroby i environmentálním problémům.

Jen v České republice se od začátku roku 2023 objevilo 14 nových ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Začátkem ledna bylo na Tachovsku utraceno všech 750 000 slepic v jednom z největších českých chovů nosnic.

Nezdravé vztahy lidí a zvířat

Zoonózy, neboli nemoci, které vzniknou u zvířat a následně se přenesou na člověka, způsobily v historii lidstva ty nejsmrtelnější pandemie. Mor, španělská chřipka, prasečí chřipka, Covid-19. To všechno jsou nemoci původem ze zvířat. 

V prostředí velkochovů, kde se chová obrovské množství geneticky podobných zvířat, navíc ve stísněných podmínkách a ve stresu, získávají viry pravidelně nové hostitele a mají dokonalé podmínky ke svému množení a šíření.

A probíhá také mutace genů. Mutacemi mohou viry například zvýšit svou nakažlivost, získat odolnost proti vakcínám nebo rozšířit druhové spektrum svých hostitelů.

Ukázalo se, že virus ptačí chřipky je již přenosný z ptáků na savce, může infikovat například vydry, lišky, medvědy, mývaly, lachtany a tuleně. 

Volně žijící zvířata však nepředstavují takové pandemické riziko. Vznik a šíření vysoce nebezpečných kmenů hrozí zejména u natěsno chovaných, vystresovaných zvířat, v chovech, kde se na jedince nehledí, a kde může nemocné zvíře ležet několik dní, než si ho ošetřovatel všimne.

Zkáza divokých ptáků

Ohniska ptačí chřipky se rozšiřují i do populací volně žijících ptáků. Nejstřízlivější odhady informují o desítkách tisíc úmrtí divokých ptáků na vysoce patogenní ptačí chřipku H5N1 v Evropě a Americe. Pravděpodobně jich však bude mnohonásobně více.

V Evropě se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil počet chovaných domestikovaných ptáků, ale počty volně žijích ptáků poklesly. 

Kdo za to může

V sektoru průmyslové živočišné výroby se tvrdí, že ptačí chřipka se šíří hlavně prostřednictvím volně žijících ptáků. Například i na stránkách Státní veterinární správy stojí, že zdrojem nákazy jsou zřejmě volně žijící ptáci. Vytváří se tím dojem, že divocí ptáci jsou skutečnými viníky, a hospodářští ptáci nevinnými oběťmi. Ačkoli se nás o tom snaží přesvědčit média, vláda a zejména drůbežáři, pravda je jinde. 

Vědecká pracovní skupina pro ptačí chřipku vysvětluje: „Typická vypuknutí nákazy vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) jsou spojená s intenzivní produkcí domácí drůbeže a s tím souvisejícím obchodem a marketingem.“ 

Navíc bylo zjištěno, že 86 % infekcí v chovech po celé Evropě bylo způsobeno přenosem z chovu do chovu. 

Lidé v ohrožení

Podle výzkumu stačí viru několik mutací, aby byl přenosný i na člověka a mezi lidmi. Úmrtnost lidí na H5N1 je 60 %. A zatím proti němu neexistuje žádná vakcína. 

Není to ztracené

Dosavadní strategie – vybijeme nakažené hejno a budeme doufat, že se to celé brzy přežene –  je krátkozraká a z dlouhodobého hlediska nefunguje. Za poslední rok se nákazy objevují ve větším počtu, trvají déle a vedou k hromadnému zabíjení stále většího množství ptáků. 

Je zapotřebí od základu změnit způsob, jakým chováme zvířata.

Za prvé je nutné velká hejna rozdělit do menších, snížit počty chovaných ptáků, dopřát jim více prostoru a podmínky zaručující lepší welfare (životní pohodu). Tím by se znesnadnil přenos a množení viru. 

Za druhé a ruku v ruce s prvním opatřením je nutné snížit produkci a spotřebu masa a vajec. Omezení spotřeby masa, nejen drůbežího, bude mít nespočet příznivých dopadů, zejména:

• lepší dosažitelnost cílů Pařížské klimatické dohody, 
• snížení používání sóji a obilovin (pšenice, kukuřice) jako krmiv pro zvířata a 
• zmírnění odlesňování, 
• zmírnění tlaku na téměř všechny světové ekosystémy a na poslední zbytky původní divoké přírody, 
• snížení emisí skleníkových plynů (je to proto, že živočišné produkty obecně generují podstatně více emisí na jednotku živin než potraviny vyrobené z rostlin).

Cesta ven

Ptačí chřipka je nouzovým signálem. Ekosystém nám dává jasně najevo, že tímhle způsobem už nemůžeme dál vyrábět a konzumovat. Je v zájmu nás samých, abychom teď našli cestu ven a od základu proměnili, co a jak jíme. Potřebujeme přírodě blízkou, zdravou a spravedlivou výživu lidstva. A potřebujeme začít na naší planetě hospodařit s úctou, s rozumem a s ohledem na ty, co zde žijí s námi, a na ty, kteří přijdou po nás. 

Podepište naši celosvětovou petici za Konec velkochovů. A přispějte k proměně potravinového systému od základů.