Posun ve vnímání ryb

Máme radost, že téma „vánočních“ kaprů, ale i ochrany ryb obecně, nabývá v povědomí veřejnosti na důležitosti. Pomalu, ale jistě se daří bořit mýtus o tom, že ryby nejsou schopné cítit bolest či vnímat emoce.

Mediální výstupy, které se objevily před loňskými Vánocemi, a to nejen v reakci na naši kampaň Hlas pro kapra, potvrzují i jistý trend změny obecného narativu, který platil v posledních letech. Mnoho novinářů a novinářek (a možná i většina) již při informování o prodeji vánočních kaprů neopomene zmínit, že není vhodné kupovat a nosit kapra živého do domácnosti, přechovávat jej ve vaně a/nebo vypouštět zpět do volné přírody. 

Lze si snadno představit negativní reakce veřejnosti, kdyby se takto na náměstích prodávali a poráželi králíci nebo ovce. Cílem probíhající kampaně není zamezit prodeji kaprů, ale především zkrátit jejich utrpení při transportu.

rybí etolog Mgr. Ondřej Slavík, PhD.

Ostatně k tomu kromě kampaní ochránců zvířat pravděpodobně dopomohla i vyjádření mnohých odborných institucí, která se nám podařilo získat a která se jednoznačně vyjadřují proti nákupu ryb v živém stavu a doporučují usmrcení ryby v místě prodeje odborníkem (přehled institucí najdete v naší poslední aktualitě).

Zranění mohou být i neviditelná

I přes tento výrazný posun se však stále objevují články, které obsahují zavádějící informace. Například ten, který letos 19. prosince zveřejnilo Echo24 „Mýtus o masakru vánočních kaprů. U nás se mají jako v bavlnce, říká rybář“. Podle vyjádření osloveného rybáře při prodeji kaprů k týrání ryb nedochází. 

Obrátili jsme se proto na rybího etologa profesora Ondřeje Slavíka z České zemědělské univerzity, který vysvětluje, jak to doopravdy je:

„Při hodnocení zdravotního stavu prodávaných ryb je nutné zvážit nejen zdravotní omezení, která jsou přímo vidět, jako jsou např. zranění kůže, očí a ploutví nebo zvýšená frekvence dýchání v důsledku nedostatku kyslíku. Prodávané ryby mají často mnoho vnitřních zranění způsobených manipulací při přepravě, zvýšeným kontaktem s ostatními jedinci a jejich tlakem na tělní dutinu.

Ryby v kádích ale především trpí stresem spojeným s předchozí opakovanou manipulací a transportem. Ochranná vrstva slizu chránící kůži kaprů je porušena, jejich energetické zdroje jsou vyčerpány a utrpení z nepohodlí je maximální. Protože nejsme schopni kapry slyšet, odmítáme vzít na vědomí jejich utrpení.

Lze si snadno představit negativní reakce veřejnosti, kdyby se takto na náměstích prodávali a poráželi králíci nebo ovce. Cílem probíhající kampaně není zamezit prodeji kaprů, ale především zkrátit jejich utrpení při transportu.

Proto lze zákazníkům doporučit, aby si kapry nechali odborně porazit a nekupovali si je živé. Místo obhajoby opakované manipulace s kapry a dlouhých transportů lze producentům a prodejcům doporučit orientaci na přidanou hodnotu kapřího masa, jako je prodej filetů v čerstvém, uzeném a nakládaném stavu a různých dalších pochutin, jako jsou např. mleté kapří maso pro výrobu 'tatarského bifteku', paštiky a krémy.“

- prof. Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.

Stále můžete volit kapra!

Pokud jste tak ještě neučinili, máte stále možnost podepsat naši petici určenou Parlamentu ČR, v níž požadujeme zákaz prodeje konzumních ryb v živém stavu. Petici již od prosince podepsalo téměř 7 700 lidí a podpořily ji známé osobnosti jako například manželé Klusovi. Za podpis či šíření petice děkujeme! Více informací najdete na www.hlasprokapra.cz.