Možná jste jedním z těch lidí, kteří si u řezníka nechávají nabrat šunku do vlastní krabičky, a do prodejny mořských ryb si chodíte s plechovou nádobou pro filé z aljašského lososa. Nebo si možná doma vyrábíte vlastní jogurt z kravského mléka? Chvályhodné!

Ale…

Pokud překročíme hranice vlastního života a podíváme se z větší perspektivy na to, kdo je obrovským globálním původcem potravinových odpadů a plýtvání potravinami, odhalíme pomyslného slona v místnosti. Závratné množství odpadu za sebou nechává intenzivní živočišná výroba. 

1. Odpad a zvířecí těla

Téměř padesát procent hmotnosti zvířecích těl poražených na jatkách (u ryb je to přes polovinu jejich hmotnosti) je odpad. Každoročně se na celém světě porazí kolem šedesáti miliard zvířat pro potřeby živočišného průmyslu. Představte si všechny ty orgány, srst, kopyta, rypáky, výkaly, střeva, krev, zobáky, rohy. Tolik odpadu.

Samozřejmě se některé z těchto zvířecích částí dále využívají, například k výrobě želatiny nebo při čeření piva a vína. Je nutné si však uvědomit, že to je důsledek obrovského množství odpadu ze zvířecích těl („Je toho hodně, je to levné, co s tím?“). A čím méně se toho vyhodí, tím více se dá na zvířatech vydělat.

2. Infekce zvířat a potravinové ztráty

Chov zvířat ve stísněném prostředí velkochovů, které se rozmáhají a vytlačují drobné farmáře, s sebou také nese zvýšené riziko rozvoje infekčních nemocí. V uplynulých letech jsme byli svědky toho, jak se vybíjela celá stáda, miliony a miliony zvířat, jako prevence před šířením infekčních nemocí, jako je ptačí nebo prasečí chřipka. To je obrovské množství odpadu a zmařených životů.

Stejně tak zoonotická onemocnění (nemoci přenosné ze zvířat na člověka), jejichž původci jsou bakterie jako E. coli, Campylobacter nebo Salmonella, zůstávají v živočišných produktech a často si vynutí likvidaci ohromné spousty takových výrobků. Zvířaty přenášené bakterie mohou být pro člověka smrtelné. Pokud se podobná situace objeví u rostlinných výrobků, je to vždy způsobeno kontaminováním plodin zvířecími výkaly.

Koho by zajímalo, jaký je výskyt zoonóz ve vzorcích masa kontrolovaných na jatkách v České republice, výsledky uvádí Zelená zpráva o stavu českého zemědělství. V roce 2015 byla záchytnost u brojlerů 21,7 % (Salmonella spp.) resp. 65,1 % (Campylobacter spp.), u hovězího masa 15,9 % (E. coli), u vepřového masa 20,2 % (E. coli). Vzhledem k tomu, že se jedná o patogeny způsobující i život ohrožující onemocnění, to nejsou zrovna malá čísla.

3. Ničení života a životního prostředí

Velkochovy mají také ničivý dopad na životní prostředí. Ze 399 provozů, které v České republice v roce 2012 vypustily do ovzduší nadlimitní množství čpavku, bylo 238 velkochovů prasat, skotu nebo drůbeže. 

Živiny z hnoje mohou navíc pronikat i do vodních toků, kde způsobují eutrofizaci (nadměrný obsah živin, zejména dusíku a fosforu), vedoucí k expanzi řas, které při rozkladu způsobují hypoxii (nedostatek kyslíku) vedoucí k úhynu vodních živočichů. Takto vznikají tzv. mrtvé zóny v oceánech. Místa, kde už není žádný život.

Hnůj lze sice používat jako hnojivo na pole, ale z velkochovů často vystupuje v koncentrované podobě bez podestýlky, a spaluje se v bioplynových stanicích. Pole, na nichž se pěstují krmiva pro zvířata ve velkochovech, se většinou hnojí průmyslovými hnojivy. 

Při čištění klecí, boxů a kotců se také používá velké množství vody, které zvyšuje už tak vysokou vodní stopu živočišných výrobků. 

4. Odpady a ryby

Každým rokem zůstane v oceánech přes čtyřicet milionů kilogramů plastového rybářského odpadu. Jedná se o pouhý odhad a skutečné číslo je pravděpodobně mnohem větší. Tzv. ghost fishing vede k úmrtí mnoha ryb, žraloků, mořských ptáků, želv, delfínů a kosatek, kteří se do opuštěných sítí zachytí. 

Stejně tak mohou tito mořští živočichové skončit jako vedlejší úlovek (bycatch) na rybářské lodi, odkud jsou jako odpad hozeni zpět do moře, zranění nebo mrtví. Odhaduje se, že čtyřicet procent chycených živočichů jsou právě vedlejšími úlovky. 

Za každou ulovenou mořskou rybou, kterou si koupíme, se skrývá plastový odpad v oceánech a mrtví mořští tvorové. Ani faremní chovy ryb nejsou řešením. Ryby chované na farmách jsou totiž často masožravé (např. losos) a krmí se volně žijícími rybami.

5. Zvířata jsou nevýkonné „stroje“

Nadměrná konzumace masa, mléka a vajec je plýtvání  potravinami. Nejen kvůli výše uvedeným důvodům, ale také kvůli nedokonalé přeměně kalorií z rostlin (které by mohl jíst přímo člověk) na kalorie v mase, mléce i vejcích, která probíhá ve zvířecích tělech. Zvířata ve velkochovech byla degradována na „stroje“ na výrobu jídla, ale tyto „stroje“ jsou značně neúčinné.

Intenzivní živočišný průmysl v sobě zkrátka ukrývá spoustu odpadu. Proto je nezbytné průmyslové velkochovy transformovat a snížit spotřebu živočišných potravin. Více najdete třeba zde.