Společně s dalšími organizacemi apelujeme na velké světové banky, aby přestaly podporovat intenzivní živočišnou výrobu a chov zvířat ve velkochovech. Zhoršující se klimatická krize, riziko pandemie a úbytek biodiverzity jsou jen několika z mnoha důvodů, proč velkochovy musí přestat dostávat finance od veřejných bank.

Třetí týden v dubnu se konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Skupiny světových bank (WBG). Během něj jsme spolu s dalšími neziskovými organizacemi odeslali nadnárodním rozvojovým bankám (MDB) dopis, kterým je vyzýváme, aby přestaly financovat intenzivní živočišnou výrobu. 

Naléháme na velké světové banky, aby přehodnotily své stanovisko, že intenzivní chov prasat a kuřat je v souladu s cíli Pařížské klimatické dohody. Většina prasat a kuřat po celém světě žije v průmyslových velkochovech a vytváří obrovské množství odpadu. Kromě toho se jejich krmivo sestává z obilovin a sóji, a to vše má za následek vysoké emise skleníkových plynů (GHG). V dopisu dále vyzýváme banky, aby podporovaly udržitelné formy živočišné a rostlinné výroby. 

Strava s vysokým obsahem rostlinných bílkovin a nízkým obsahem masa a mléčných výrobků je spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů.

poslední zpráva IPPC (duben 2022)

Hodně masa, málo budoucnosti

Velké světové banky i nadále financují intenzivní živočišnou výrobu, a to navzdory záplavě vědeckých důkazů, že vysoká spotřeba masa znemožňuje dosažení klimatických cílů. Mnoho vědeckých studií zdůrazňuje, že k odvrácení klimatické katastrofy je nezbytné snížit celosvětovou spotřebu masa a živočišnou výrobu. Například nedávná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) dokonce uvádí, že „strava s vysokým obsahem rostlinných bílkovin a nízkým obsahem masa a mléčných výrobků je spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů“. 

Prevence dalších pandemií

Náš kolega Peter Stevenson, hlavní politický poradce, říká: „Existuje nepřeberné množství důvodů, proč by velké světové banky měly přestat financovat průmyslové velkochovy zvířat. Intenzivní živočišná výroba a její haly, kde žijí zvířata hlava na hlavě a bez denního světla, přispívají ke vzniku a šíření patogenů, z nichž některé jsou přenosné na člověka. Před Covidem pocházelo poslední pandemické onemocnění, prasečí chřipka v roce 2009, právě od hospodářských zvířat.

Náš vztah ke zvířatům musíme přehodnotit a začít je chovat v dobrých životních podmínkách. Také je musíme integrovat do regenerativního zemědělství, které obnovuje biodiverzitu, zlepšuje kvalitu půdy a zastavuje odlesňování.“

Naše snahy tímto nekončí, i nadále budeme tlačit na veřejné finanční instituce, aby ukončily svou podporu ničivého živočišného průmyslu a věnovaly ji naopak regenerativním a udržitelným zemědělským systémům, jako je ekologické zemědělství. Pro nás, pro zvířata i pro celou planetu.