Nová zpráva odhaluje, že členské státy EU, navzdory tříletému přípravnému období, pravděpodobně nejsou připravené implementovat důležitou evropskou legislativu, která dnes (28. ledna) vešla v platnost a která zakazuje rutinní podávání antibiotik hospodářským zvířatům. 

Cílem této legislativy, jež byla schválena v roce 2018, je zastavit rutinní užívání antibiotik, kterými se vyvažují dopady špatné péče o zvířata a nízké úrovně hygieny v průmyslových velkochovech. Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA) však publikovala zprávu dokládající, že mnohé členské státy, a rovněž odvětví živočišné výroby v EU jako celek, dosud nepodnikly potřebné kroky ke zlepšení kvality chovů a zdraví zvířat tak, aby bylo možné dostát nově zavedeným standardům, tolik potřebným pro ochranu zdraví lidí a zvířat.

Doba postantibiotická

Rizika plynoucí z dalšího nadužívání antibiotik nelze podceňovat. Přední autority, jako je Evropská léková agentura a Světová zdravotnická organizace (WHO), již varovaly, že nadužívání antibiotik v chovech zvířat přispívá k vyšší úrovni antibiotické rezistence u některých infekčních onemocnění u lidí. WHO uvedla: „Antibiotická rezistence dosahuje nebezpečně vysokých úrovní po celém světě…Musíme jednat ihned, jinak nás čeká doba postantibiotická, ve které mohou být běžné infekce a drobná poranění opět smrtelné.“

Pokud se živočišná výroba nepodřídí novým evropským předpisům a neomezí podávání antimikrobiálních látek hospodářským zvířatům, začíná se před námi rýsovat budoucnost, ve které se budou běžně prováděné lékařské zákroky, jako jsou náhrady kyčelních kloubů, protinádorová chemoterapie, transplantace orgánů a péče o předčasně narozené děti, pojit s mnohem větším rizikem.

Očekávání zůstávají nesplněna

Nadále prováděné praktiky, které vyžadují podávání antimikrobiálních látek hospodářským zvířatům, jen dosvědčují, že živočišná výroba na tuto legislativu připravena není. K plnění nové legislativy by odvětví živočišné výroby již muselo například ukončit používání rychle rostoucích plemen kuřat chovaných na maso. Údaje z Nizozemí ukazují, že standardní rychle rostoucí brojleři dostávají podstatně více antimikrobiálních látek než pomaleji rostoucí brojleři. Další používání rychle rostoucích plemen tudíž znamená, že se bude i nadále podávat podobné množství antimikrobiálních látek. To znamená, že zemědělci nebudou připraveni splnit nové normy.

Řešení? Systémy chovu zaměřené na zdraví zvířat

„Vlády musí ihned jednat a zajistit budoucí zdraví a pohodu jak zvířat, tak lidí,“ říká Peter Stevenson, hlavní politický poradce v CIWF. „Pokud máme plnit podmínky této nové legislativy, musíme přejít na ‘systémy chovu zaměřené na zdraví zvířat’, tedy na chovy, v nichž je dobrý zdravotní stav neodmyslitelnou součástí způsobu chovu, nikoliv podporován rutinním používáním antimikrobiálních látek.  

Systémy zaměřené na zdraví jsou takové, v nichž chovaná zvířata nežijí v přeplněných prostorech, jelikož to je rizikový faktor pro šíření a rozvoj infekčních chorob, a v nichž se zvířata mohou chovat přirozeně, což snižuje stres, který je dalším rizikovým faktorem. V těchto systémech se selata neodstavují předčasně, protože to je velmi stresující zážitek, a nepoužívají se rychle rostoucí plemena zvířat.  

Nesmíme zapomenout, že péče o veřejné zdraví spočívá i v péči o zdraví zvířat. Oboje je mezi sebou nerozlučitelně propojené. A tato legislativa je nezbytně nutná k jejich ochraně.“