Zveřejněno 30.01.2020

Zprávy o ničivém vypuknutí koronaviru vedly k rychlému zásahu čínských úřadů, tedy k okamžitému  zákazu obchodu s volně žijícími živočichy.

Podle Reuters virus, který již zabil 170 lidí a tisíce dalších jsou jím infikovány, se objevil na trhu s mořskými plody ve Wu-chanu, kde se nelegálně prodávají volně žijící živočichové. Mezi zvířaty odchycenými pro prodej na trhu, jež je nyní uzavřen, údajně byla i živá vlčí mláďata, hlodouni, veverky, lišky a cibetky.

Vědci v Číně i jinde varovali před nebezpečným chováním lidí, kteří tato divoká zvířata prodávají a pojídají. Nákaza SARS, závažný akutní respirační syndrom, který se šířil v roce 2002-3, je způsobena podobným koronavirem, jaký je příčinou i této epidemie. Čang Jinshou z Ústavu zoologie Čínské akademie věd byl jedním z takových vědců. Podle The Guardian, Jinshou, který vyšetřoval zdroje SARS v roce 2003, řekl: "Publikovali jsme již dříve mnoho článků a populárních vědeckých textů, naléhali na každého, aby přestali jíst divoká zvířata a neměli s nimi ani příliš blízký kontakt. Pouze zdraví volně žijících zvířat a zdraví ekosystémů může zajistit i lidské zdraví."

Zprávy popisující podmínky, ve kterých jsou držena tato zvířata na trzích, je velice chmurné čtení. Nynější hrozby nemocí pro lidi pochází nejen z tohoto špatného zacházení s volně žijícími živočichy, ale i ze způsobu, jakým chováme zvířata v průmyslových velkochovech. I tento fakt má významný podíl. 

 foto: Kuřata na čínském trhu s masem

Silné paralely

Nemohu si pomoci, ale vidím silnou paralelu s jinými viry, jako je prasečí chřipka a vysoce patogenní kmeny tzv. ptačí chřipky, které vznikají díky našemu špatnému zacházení s hospodářskými zvířaty.

Obě tyto nemoci byly zničující a obě pravděpodobně pocházejí z velkochovů, kde jsou živí, dýchající a vnímaví tvorové drženi v těch nejnepřirozenějších podmínkách – v klecích, stísnění a uzavření ve vysoké koncentraci. To je prostředí poskytující perfektní živnou půdu pro nové smrtící kmeny nemocí. 

Vzpomínám si na děsivý pocit temnoty v ulicích La Gloria v Mexiku, známé jako epicentrum prasečí chřipky. Dříve to bylo živé místo, kde děti hrály volejbal na prašných silnicích a ulice zdobily prapory. Právě tyto ulice ležely pouhých pět mil od jedné z největších prasečích farem na světě, kde v roce 2009 vznikla jedna z největších zdravotních hrozeb spojených s průmyslovými velkochovy.

Prasečí chřipka byla varováním pro celý svět. Rozšířila se mnohem rychleji, než kdokoli očekával. Během jednoho týdne bylo postiženo deset zemí, během několika měsíců jich bylo zasaženo již 180. Podle Světové zdravotnické organizace byl virus celosvětově příčinou více než 18 000 úmrtí.

Jako ruská ruleta

Prasečí chřipka nás před více než deseti lety naučila, že zacházení se zvířaty jako s pouhými komoditami, ať už jsou domestikovaná nebo divoká, znamená hrát ruskou ruletu se zdravím lidí. 

Snad tento koronavirus nevypukne v epidemii takového měřítka. Upřímně doufám, že úřady budou úspěšné ve svých pokusech dostat jej pod kontrolu a zastavit jeho zničující dopad na čínský lid. Nemohu než kvitovat rychlé kroky čínské vlády s cílem zastavit nezákonný obchod s volně žijícími živočichy a doufám v jeho ukončení natrvalo.

foto: Selata hrající si na slunci  (zdroj: CIWF)

Jedno zdraví

Je zřejmé, že klíčovou složkou snižování rizik ničivých nemocí v budoucnu je obnovení naší lidskosti ve vztahu ke zvířatům. K tomu je nutné zajistit, aby ochrana zvířat - která  jsou schopna vnímat bolest, trpět, ale také prožívat pocity radosti, pokud jim to dovolíme, ať už jsou divoká nebo hospodářská - byla stěžejním prvkem budoucích strategií zvládání nemocí. Jedno zdraví, jedna prosperita. Ochrana zdraví a životní pohody lidí vyžaduje, abychom chránili i životní pohodu zvířat.

autor: Philip Lymbery