Chov krav na mléko, neboli dojnic, je součástí zemědělství již tisíce let. Moderní dojnice jsou vyšlechtěny k produkci velkého množství mléka.

Každá dojnice musí každý rok porodit tele, aby se jí v těle tvořilo mléko 10 měsíců v roce. Obvykle je uměle inseminována do tří měsíců po porodu.

Dojnice jsou často schopné produkovat velmi vysoké množství mléka pouze po dobu tří let. Pak se jejich organismus vyčerpá, a tak jsou posílány na porážku a jejich maso se obvykle zužitkuje.

Globální produkce mléka

Na celém světě se chová více než 270 milionů krav produkujících mléko. V ČR se počet dojnic pohybuje kolem 360 tisíc. Evropská unie je největším výrobcem mléka a chová přibližně 23 milionů dojnic. V Severní Americe je to 10 milionů a více než 6 milionů v Austrálii a na Novém Zélandu. Produkce mléka je také na vzestupu v jihovýchodní Asii, včetně zemí, kde konzumace mléka není tradiční. Například Čína nyní chová více než 12 milionů dojnic.

Intenzivní velkochov dojnic vede k řadě problémů v oblasti životní pohody (welfare).

Problémy welfare u dojnic

Welfare zvířat závisí na třech složkách:

• Fyzické pohodě
• Psychické pohodě
• Přirozeném způsobu života

V intenzivních velkochovech jsou všechny tyto tři složky ohroženy způsobem ustájení v uzavřených prostorech, zdravotními problémy způsobenými vysokou mléčnou užitkovostí a utrpením způsobeným předčasným oddělením od telat.

Vysoká mléčná užitkovost

Holštýnsko-fríský skot, nejběžnější typ mléčné krávy v ČR, Evropě a USA, byl vyšlechtěn tak, aby produkoval velmi vysoké množství mléka. Produkce mléka na jednu krávu se za posledních 40 let více než zdvojnásobila. Průměrný denní nádoj všech krav se v ČR pohybuje kolem 20,5 litrů, u holštýnských krav je asi 26 litrů. Průměrná užitkovost v USA je dokonce vyšší, více než 30 litrů za den.

V přirozených podmínkách se zdravá kráva může dožít dvaceti a více let. Vysoce užitkové dojnice se však zpravidla porážejí po třech až čtyřech laktacích, protože jejich produkce mléka klesá a/nebo jsou chromé či neplodné.

Kulhavost, mastitida a neplodnost

Kulhavost je spojena s bolestí a představuje významný problém welfare u dojnic na celém světě. Krávy mohou zchromnout kvůli bakteriálním infekcím, jako jsou vředy na paznehtech, laminitida, dermatitis digitalis či interdigitalis.a nekrobacilóza. Tato onemocnění mohou být způsobena nekvalitními podlahami, nedostatečnou péčí o paznehty, špatnou výživou a dlouhodobým stáním na betonu.

Mastitida, bolestivý zánět vemene, je způsobena bakteriální infekcí. Vemeno se může infikovat bakteriemi způsobujícími mastitidu kvůli kontaminaci dojícího zařízení nebo podestýlky. Proto krávy, které se chovají dlouhodobě ve stájích, trpí mastitidami častěji než ty, které jsou na pastvinách.

Neplodnost krav je pro chovatele vysoce užitkových dojnic závažný produkční problém. Může být způsobena nedostatečnou výživou, stresem a špatnou tělesnou kondicí, a proto je často známkou špatného welfare.

Ustájení

Většina dojnic se chová v uzavřených prostorách po většinu roku nebo po celý rok. Krávy mají obvykle menší možnost pohybu a přirozeného chování ve vnitřních prostorách, než na pastvinách, avšak za špatného počasí je vnitřní ustájení nutné. Vhodné uzpůsobení stájí a dobré řízení chovu jsou z hlediska welfare zvířat zásadní. Velká koncentrace zvířat, špatná ventilace a vysoká vlhkost zvyšují výskyt zranění a nemocí.

Odpočinek je pro krávy velmi důležitý zejména během laktace, a proto potřebují mít pohodlný prostor na ležení. Krávy, které jsou drženy na betonových podlahách s nedostatečnou vrstvou podestýlky nebo ve stájích se špatně navrženými lehacími boxy, mají větší pravděpodobnost vzniku mastitidy. Tvrdé podlahy jsou velmi bolestivé pro kulhavé krávy. Pokud jsou podlahy mokré a znečištěné trusem, mohou také uklouznout a zranit se.

Vazné ustájení

Zákon stále ještě povoluje trvalé vazné ustájení. Některé krávy jsou ve stájích trvale přivázané za krk na řetězu či laně po celý život. Vazné ustájení omezuje všechny aspekty chování krav; nejsou schopny volně se pohybovat, navazovat sociální kontakty a dokonce se nemohou ani otočit a podrbat se.

Pastva

Krávy jsou býložravci a potřebují mít přístup na pastvinu s dostatkem prostoru a příležitostí se pást. To je důležité pro jejich fyzickou a psychickou pohodu a možnost se chovat přirozeně. V ČR se bohužel většina dojnic chová bez přístupu na pastvu. Takový způsob chovu je znám jako „nulová pastva“ či bezpastevní systém a stále častěji se používá ve velkých stádech vysokoprodukčních dojnic po celém světě.

Bezpastevní systémy

Záběry z bezpastevního systému ve Velké Británii. Celosvětová velikost stád se pohybuje od několika krav až po několik tisíc ve velkých komerčních zemědělských systémech.

Strava

Skot jsou přežvýkavci, kteří přirozeně spásají traviny a jinou vegetaci, proto potřebují ve své stravě hodně vlákniny. Ovšem u dojnic, které mají vysokou mléčnou užitkovost, je nutná vyšší výživná hodnota krmiva, a proto se krmí více koncentrovanými a méně objemnými krmivy. To vede k nahromadění kyselin v bachoru (část žaludku), což, vyskytuje-li se po delší dobu každý den, způsobuje acidózu. Krávy s acidózou mají často průjem a může se u nich vyvinout laminitida (poškození paznehtů, která způsobuje kulhání).

Krávy v ekologických chovech dostávají stravu s vyšším obsahem vlákniny a během pastevního období mají přístup na pastvinu.

V USA se mnoha dojnicím pravidelně podává injekčně růstový hormon (rBST) ke zvýšení nádoje mléka. To je v EU nelegální.

Porážka dojnic

Pokud u dojnic klesne mléčná užitkovost nebo mají závažné zdravotní potíže, jsou vyřazeny ze stáda a poslány na porážku. Přeprava na jatka může být dlouhá a strastiplná.

„Přebytečná“ mléčná telata

Přirozeně telata sají mléko svých matek po dobu až jednoho roku a udržují spolu silnou vazbu až několik let. Nicméně na komerčních mléčných farmách jsou téměř všechna telata odebrána od své matky během několika hodin po narození. To způsobuje vážné utrpení jak krávě, tak teleti a má dlouhodobý vliv na fyzický a sociální vývoj telete.

Většina jaloviček se odchová, aby se připojila ke stádu dojnic, ale jelikož býčci nemohou produkovat mléko, považují se za přebytek mlékárenského průmyslu. Býčci se v některých zemích usmrcují hned po porodu nebo jsou, jako například v ČR, prodáni na výkrm pro produkci telecího nebo hovězího masa

Telata určená pro masný průmysl mohou být přepravována až několik dní na dlouhé vzdálenosti po silnicích a/nebo loděmi do výkrmen, které mohou být v různých zemích. To je velmi stresující. Telata mohou být přepravována už ve stáří jednoho týdne. Během přepravy mohou hladovět, trpět únavou a strachem. Jsou v tomto věku obzvláště zranitelná vůči onemocněním a zraněním.

Vyšší welfare dojnic

Věříme, že krávy by měly mít přístup na pastviny po celý rok, se svobodou volby, kdy budou pobývat venku nebo zůstanou ve stáji. Ustájení by mělo být dobře navrženo a krávy by měly mít dostatek prostoru pro přirozené sociální chování. Mělo by tam být hodně podestýlky, jako je sláma, aby krávy měly k dispozici pohodlný, čistý prostor k odpočinku. Krmivo by mělo obsahovat spoustu vlákniny a plemena, která jsou náchylná ke zdravotním problémům, by se neměla používat. Existují systémy, které poskytují vyšší welfare pro dojnice.

Ekologické chovy

Ekologické standardy v EU zajišťují, že dojnice mají přístup do výběhu během pastevního období a že jsou krávy krmeny přirozenější stravou s dostatkem objemných krmiv, což je dobré pro jejich trávení. Podporují lepší welfare a plemenitbu, aby se zmenšily problémy, jako je kulhání, mastitida a špatná plodnost.

Ekologická mléčná farma

Záběry z ekologické mléčné farmy ve Velké Británii. Dojnice, které se mohou pást na pastvinách a žijí v malých stádech v dobře větraných stájích se slamnatou podestýlkou, mají lepší kvalitu života. Jsou často zdravější a mohou žít delší produkční život. Mnohé z těchto požadavků jsou splněny v podnicích s akreditací na biomléko.

Další pastevní systémy

V některých zemích, například ve Velké Británii mnoho tradičních menších chovatelů dojnic stále chová krávy na pastvinách během pastevního období

V USA existují certifikované systémy s vyšším welfare dojnic, které vyžadují přístup dojnic na pastvinu.

Tančící krávy

Pokud stále máte pochybnosti o tom, zda krávy patří na pastvu, podívejte se na toto video. Uvidíte, jak reagují, když jsou vypuštěny ze zimního ustájení.

Krávy patří na pastvu. Víme to už dlouho. A krávy souhlasí! V březnu roku 2012 jsme navštívili farmu ve Velké Británii a nafilmovali jsme krávy, které byly vypuštěny ze zimního ustájení na šťavnatou pastvinu pro jarní a letní pastvu.