Ryby

Ryby jsou vodní obratlovci žijící v mořských i sladkých vodách. Většina druhů ryb má vysoce vyvinuté smysly, především chuť, citlivý čich a barevné vidění. Díky postranní čáře, zvláštnímu recepčnímu orgánu, dokáží vnímat proudění vody a pohyby ostatních ryb či kořisti.

Ryby jsou vnímavá zvířata; dokáží cítit bolest a prožívat plné spektrum emocí. Vědci odhalili, že ryby vykazují daleko vyšší inteligenci, než jim přisuzujeme. Mají dlouhodobou paměť, složité společenské vazby, schopnost řešit problémy a u některých bylo zaznamenáno i používání nástrojů.

Ryby konzumované po celém světě mohou pocházet buď z úlovků na otevřeném moři, nebo z chovů ryb, takzvaných akvakultur.

Lidé se rybolovem živí po desítky tisíc let, už od dob lovců a sběračů. Akvakultura se začala uplatňovat již 3500 let př.n.l. v Číně, kde se ryby, především kapři, chovali v rybníčcích, jež za sebou zanechala rozvodněná řeka. Některé chované druhy, jako jsou lososi a pstruzi, od té doby prošly selektivním šlechtěním na rychlejší růst a vyšší odolnost k nemocem.

Chov ryb dnes

Podle některých vědeckých odhadů budou v roce 2048 stavy všech druhů mořských ryb v důsledku nadměrného odlovu zcela vyčerpány. Zároveň dochází k rychlému nárůstu v počtech akvakultur. Asi 5 procent ryb, které jsme snědli v roce 1970, pocházelo z rybích farem. Dnes z umělých chovů pochází již přibližně polovina zkonzumovaných ryb. Každý rok je po celém světě zabito až 120 miliard ryb z farem.

Na farmách ryby musí žít ve velkých počtech a na stísněném prostoru. Umělé chovy vznikají na souši, na řekách, v jezerech či v moři. Naprostá většina lososů a pstruhů, které každoročně zkonzumujeme, pochází z intenzivních akvakultur. Mezi další běžně chované druhy patří kapři, sumci, mořští vlci a tilápie.

Když se z ryb vyrábí krmení pro ryby

Přestože se akvakultury mohou jevit jako dobré řešení problému s nadměrným výlovem volně žijících ryb, ve skutečnosti mohou tento problém dokonce prohlubovat. Jelikož je mnoho z chovaných druhů ryb masožravých, bývají krmeny převážně ulovenými volně žijícími rybami. Každoročně se z více než 450 miliard ulovených volně žijících ryb vyrábí rybí olej a rybí moučka sloužící jako krmivo pro rybí farmy.

Pokud se volně žijící ryby používají jako krmivo pro rybí farmy, v důsledku to vede k ještě většímu vyčerpávání stavů ryb v mořích a řekách, než kdybychom tyto úlovky konzumovali sami. Tento způsob je opravdu neudržitelný.

Pro představu: k získání jedné tuny faremně chovaných lososů potřebujeme přibližně dvě a půl tuny volně žijících ryb, například ančoviček. Ančovičky jsou malé a k vykrmení jediného lososa rybím olejem jich může být zapotřebí vylovit a zabít až 500.

Způsob lovu a zabíjení volně žijících ryb je velmi bezohledný. Více informací o welfare volně žijících ryb najdete na stránkách www.fishcount.org.uk a o udržitelném rybolovu na stránkách www.msc.org.

Chov ryb v Česku

Několik statistik pro představu

V r. 2017 bylo 28 státy EU vyprodukováno 73 911 tun kaprů obecných. [1] Spolu s Polskem patří Česká republika k největším producentům kaprů v Evropské unii. Česko (stejně tak jako Polsko) vyprodukuje až 25 % kaprů. V roce 2022 se v ČR vylovilo 16 437 tun kaprů. [2] Za tímto statistickým údajem se však může skrývat až 5 až 8 milionů zvířat.

Většina kaprů se prodává do obchodů nebo přímo zákazníkovi ještě zaživa (37–40 % na domácím trhu, 45–49 % živých ryb se vyváží). 12,5 % vylovených ryb je zpracováno v rybích zpracovnách. [2]  

Až 85 % všech ryb se prodá před Vánoci. V roce 2023 se vánoční kapři prodávali na téměř 3 000 místech. [3]

Utrpení vánočních kaprů

Než se kapr dostane na štědrovečerní tabuli, urazí dlouhou a strastiplnou cestu, obzvláště ten, který je prodáván jako živý.

Kapři se loví již na podzim při výlovech rybníků. Poté jsou sádkováni. V normálních podmínkách tráví kapr zimu u dna rybníka ve stavu zimního spánku, při němž se mu zpomaluje metabolismus. Vánoční kapr je však neustále převážen a manipulován, a zimní spánek mu tak není umožněn. Živí kapři, kteří jsou nabízeni k prodeji na stáncích či v obchodech, jsou většinou vyhladovělí a vyčerpaní. Pokud takové zvíře vypustíte zpět do řeky nebo rybníka, s velkou pravděpodobností zahyne.

Ze sádek je pak kapr dále převážen do obchodů a na stánky. Samotný transport a přesouvání zvířat z nádrží jsou pro ně velmi stresující a bolestivé. Problém představuje zejména čas strávený na vzduchu, změny ze tmy na světlo (například při vykládce z transportního vozu), teplotní šoky způsobené rozdílnými teplotami a nešetrná manipulace. Při překládání ryb z nádrží jsou zvířata doslova „přesypána“, což může být velmi bolestivé, neboť se ryby mlátí o sebe navzájem a často také o stěny nádrže.[4]

Když už se kapr konečně dostane na místo prodeje, jeho utrpení stále nekončí. Ani způsoby jejich přechovávání v kádích či nádržích v obchodech totiž nejsou přijatelné. Ryby jsou v nich na sebe namačkané a voda je často chudá na kyslík. Alarmující je též fakt, že česká legislativa v podstatě nedefinuje, jakou kvalifikaci by měla mít osoba, která kapra prodává, potažmo usmrcuje. Na stáncích tak většinou pracují brigádníci bez znalostí, jaké se požadují u kvalifikovaných zaměstnanců jatek. Na místě je tedy oprávněná obava, zda jsou ryby zabíjeny humánně a zbytečně netrpí.

Velký problém pak představuje zejména prodej živých kaprů, a to hlavně kvůli způsobu, jakým se do domácností přenášejí – většinou v tašce bez vody. Zvíře při takovém přemísťování velmi trpí, neboť se pomalu dusí.

Také stále rozšířený zvyk přechovávání kapra před usmrcením ve vaně pro zvíře představuje velký stres. Důvodem je neznámé a nepřirozené vodní prostředí a teplotní šok způsobený rozdílem teplot vody v kádích a ve vaně. Chlorovaná voda mu navíc může poškodit žábry a dýchací soustavu. 

V neposlední řadě je třeba upozornit na skutečnost, že někteří lidé (ač s dobrým úmyslem) stále vypouštějí živé kapry zpět do volných vod. Tyto ryby ale pravděpodobně nepřežijí. Kapr není na náhlou změnu teploty fyziologicky uzpůsoben a otráví se svými vlastními metabolity, které není schopen vylučovat. Ryby jsou navíc zesláblé po výlovu a jejich imunitní systém je narušený.

Kampaň RyboLove

V roce 2018 jsme spustili kampaň RyboLove , jejímž cílem je změnit vnímání ryb ve společnosti tak, aby byly chápány jako tvorové schopní cítit fyzické i psychické strádání. Zároveň jsme zveřejnili velmi znepokojující záběry z rybích velkochovů z různých zemí světa.

Pokud přemýšlíte, jak si koupit rybu, která co nejméně trpěla a jejíž chov měl co možná nejmenší dopad na životní prostředí, přečtěte si náš článek o Nakupování ryb.

Naše zdroje

1. www.fishcount.org.uk 
2. MZe. (2022). Situační a výhledová zpráva ryby. Ministerstvo zemědělství.
3. SVS před Vánoci kontroluje prodejce vánočních kaprů. 
4. EFSA. (2009a). Scientific Opinion of the Panel on Animal Health and Welfare on a request from the European Commission on Species-specific welfare aspects of the main systems of stunning and killing of farmed carp. The EFSA Journal, 1013, 137.