Ikona hledání

Všechny fotky, s výjimkou ryb, pocházejí z chovů v České republice.

Prasata

 

Porodní klec. V kovové konstrukci může prasnice jen stát, sedět nebo ležet na boku. V tomto boxu musí rodit a kojit selata. Mateřská péče je velice omezená, navíc se prasnice nemohou před selaty ani na chvíli ukrýt, a mívají poraněné struky. V porodní kleci stráví prasnice 3 až 4 týdny po každém porodu až do odstavu selat.

Prasnice zavřená v kleci
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

 

Řada klecí pro březí prasnice, ve kterých se zvíře nemůže ani otočit a může jen stát, sedět nebo ležet. V této kleci tráví prasnice až 5 týdnů na začátku každé březosti. 

Řada klecí pro prasnice
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

 

Prasata jsou od přírody velmi zvědavá, ale v holých kotcích není nic, čím by se mohla zabavit. Jedinou zábavu jim skýtají ocásky ostatních prasat, proto je okusování ocásků ve velkochovech tak rozšířené. Chovatelé tedy preventivně ocásky zkracují už malým selatům, ačkoli je to v EU zakázané. Zákaz se ale nevymáhá.

Prasata v kotci zvědavě hledí do kamery
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Krávy

 

Tele v mléčném průmyslu je matce odebráno většinou několik hodin po porodu a umístěno do malé boudy, ve které stráví první dva měsíce života o samotě. 

Tele v malém kotci pije z napaječky
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Dojnice jsou vyšlechtěné na vysokou dojivost, která jim ale způsobuje chronické zdravotní problémy, jako je mastitida (záněty vemene) nebo kulhavost.

Kráva napojená na dojící přístroj s obrovským vemenem
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Dojnice v konvenčních vysokoprodukčních kravínech se na pastvu nikdy nedostanou. Celý život jsou zavřené uvnitř, nejprve jako telata v malých boxech, poté ve stájích, a přibližně v 5 letech, kdy jejich „produktivita“ klesne, jsou poslány na jatka. Krávy se přitom mohou dožívat i 20 let.

Krávy v kravíně
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Nosnice

 

Konvenční chov slepic v takzvaných obohacených klecích, kde má každá nosnice životní prostor o trochu větší než papír A4. Veškeré přirozené potřeby jsou velmi omezené.

Chov nosnic v klecích
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Voliérový chov slepicím umožňuje volný pohyb v hale a snášení vajec do hnízd, ale příliš velká hejna neodpovídají jejich přirozeným potřebám a zvířata nemají přístup ven.

Voliérový chov nosnic
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Brojleři

 

V halách se chovají tisíce kuřat. Stísněné podmínky u ptáků, kteří mají radši volný prostor, vyvolávají agresivitu a depresi.

Chov brojlerů v hale
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Rychle rostoucí plemena kuřat přibírají na váze tak rychle, že mnohé z nich nohy neunesou a zchromlé zvíře velmi trpí. Často jim také selhávají vnitřní orgány.

Zchromlý brojler
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Kachny

 

Intenzivní výkrm kachen v hale.

Halový chov kachen na výkrm
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Napaječky bývají jedinou vodou, ke které mají kachny ve velkochovech přístup, ačkoli kachna je vodní pták.

Chov kachen v hale
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Králíci

 

Králíci bývají chováni v malých drátěných klecích, ve kterých se nemohou ani narovnat, ani skákat. Drátěná podlaha jim způsobuje bolestivé otlaky celého těla. 

Chov králíků v kleci
Foto: Compassion in World Farming

V těchto chovech bývá veliká úmrtnost, protože králíci snadno onemocní. Ze všech domestikovaných zvířat jsou králíci nejplašší a nejméně zvyklí na přítomnost člověka, proto je jeho přítomnost většinou stresuje. V kleci se navíc nemají kam ukrýt.

Chov králíků v kleci
Foto: Compassion in World Farming

Ryby

 

Lososi ve špinavé vodě v podvodním velkochovu ve Skotsku. V holém prostředí klece mohou tato inteligentní zvířata plavat jen stále dokola. Často trpí napadením parazity, kteří jim požírají kůži a způsobují otevřené rány na těle. 

Lososi ve velkochovu
Foto: Compassion in World Farming

Mutilace (mrzačení) zvířat

Ve velkochovech se zvířata násilím přizpůsobují nevyhovujícímu prostředí, místo aby se prostředí přizpůsobilo jim a jejich potřebám.

Fotky v této sekci pocházejí kvůli nedostatku fotodokumentace z chovů v České republice, i z jiných zemí. Všechny praktiky se však rutinně používají i v Česku.

Varování: Fotografie mohou vyvolat nepříjemné pocity.

 

Tele s poraněnou hlavou, způsobeno odrohováním.

Tele se zakrvácenou hlavou
Foto: Lukáš Vincour, Nevinné oběti

Kastrace kanečka bez tišení bolesti. Do týdnu od narození se kanečkům provádí chirurgická kastrace, většinou bez anestetik či léků na tlumení bolesti. Skalpelem se nařízne šourek, vytáhnou se z něj varlata a odříznou se. V Evropě se to týká přibližně 70 % všech kanců, což je asi 90 milionů selat každý rok. 

Kastrace kance zaživa
Foto: We Animals Media, Polsko

Kromě zaštípnutí zubů se u většiny selat provádí také krácení ocásků ve snaze zabránit jejich okusování. Selatům se při tom nepodává žádné anestetikum. Náhlý odstav a smísení selat z různých vrhů vede ke stresu, nemocem a vzájemným konfliktům. Běžně mezi sebou bojují a koušou se, přičemž se mohou vzájemně závažně zranit zejména na ocasech. 

Zkracování ocásků
Foto: We Animals Media, Polsko

Kvůli stresu a nedostatku podnětů nosnice v klecích často trpí vyklováváním peří. Nosnice často ztrácejí velkou část peří tím, že si ho odírají o drátěné pletivo, a vzájemným vyklováváním. Aby se tomu zabránilo, kuřatům se odstraňuje až jedna třetina zobáků.

Slepice se zkráceným zobákem
Foto: We Animals Media

 

Kruté a bolestivé zákroky se provádí i na dalších druzích.

Krocan se zkráceným zobákem
Foto: We Animals Media
Globe

Tento prohlížeč nepodporujeme. Prosím aktualizujte si prohlížeč pro zlepšení funkce a bezpečnosti. Máte-li jakékoli další dotazy, kontaktujte nás na info@ciwf.cz. Snažíme se odpovídat na všechny komentáře do dvou pracovních dnů, ale vzhledem k velkému množství korespondence to může někdy trvat trochu déle. Děkujeme za vaše pochopení.